Afghánistán podle Pánka je na hraně humanitární katastrofy. „Poslední dva roky se sečetla celá řada faktorů, zejména je to pokračující sucho, které způsobilo velkou neúrodu spojenou teď s turbulencemi posledních měsíců, kdy jednak část lidí utíká vnitřně před boji, ať už jsou to aktuální boje mezi armádou a Tálibánem, nebo ze strachu na cestách bylo několik týdnů v některých oblastech několik měsíců nebezpečno. Ta země, která je jinak extrémně křehká, tak se prostě posunula o kus dál a podle některých údajů, mně se zdají mírně nadnesené, ale i kdyby to byla jenom polovina, tak je to hodně. Podle některých údajů alespoň nějakou podporu před nadcházející zimou bude potřebovat 16–18 milionů Afghánců,“ poznamenal Pánek.

Podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva radikální islamistické hnutí Tálibán porušuje lidská práva. Dostala věrohodné zprávy o popravách civilistů, bývalých příslušníků afghánských bezpečnostních sil a také o omezování práv žen a občanských protestů. Bude se Tálibán mstít za rok 2001, kdy Američany vedená koalice svrhla jeho první vládu? „To nevíme. Je očividné, že v některých místech skutečně probíhají popravy, Tálibán není jednotné, nebo dobře řízené konzistentně fungující hnutí. Když se podíváme na to, když někde operují armády, třeba ne úplně dobře funkčních a zorganizovaných států, tak ty rozdíly v tom, jak se jednotlivé jednotky nebo určité části těch armád chovají, mohou být taky značné. A i ty pravidelné armády jsou schopné se čas od času dopouštět, nebo některé jejich části, dopouštět vlastně zločinů na civilistech. U hnutí, které je velmi volně řízeno, to tím pádem nepřekvapuje. Otázka je, jestli ta rétorika, kterou volí vedení Tálibánu, to znamená, že se nechce mstít, že vyhlásilo amnestii, že ji myslí vážně, že práva žen, jejich možnost pracovat, pokračovat v zaměstnání atd., nemají být dotčené, až po rokování učenců a promyšlení, jak to udělat, včetně prohlášení, jako jsme slyšeli dnes, že některé části Tálibánu to nevědí, nebo neumějí s ženami jednat, proto by bylo lépe, aby ženy zůstaly prozatím doma, než se to vyřeší. Co z toho je pravda a co z toho je jakási komunikace, tak to nevíme,“ poznamenal Pánek.

„Osobně si myslím, že Tálibán, který teď ovládl Afghánistán, není stejný Tálibán let 1994, 1995, 1996 až 2001, že tam přece jen k nějakému posunu došlo. Svět je otevřený, Tálibán také teď kontroluje celý Afghánistán a v podstatě, pokud tam chce vládnout, což vypadá, že ano, tak by bylo velmi neracionální už teď si antagonizovat ještě větší část obyvatel, mít na rukou vlastně zločiny a už na začátku té jeho nové éry vlastně si antagonizovat ještě víc, než je antagonizována země kolem... Jistá naděje, že se Tálibán bude chovat výrazně lépe, řekněme, než za té minulé vlády před 20 a něco lety, tady je. Ale to vůbec není garance, že neprobíhají místně strašlivé věci, únosy a podobně, to se děje, bohužel,“ dodal Pánek se slovy, že jasné rozhodně není ani to, zda Tálibán umožní lidem odchod ze země. Obává se toho, že Tálibán hranice uzavře.

Závěrem se pak Pánek vyjádřil k tomu, zda hrozí humanitární krize v Afghánistánu i uprchlická krize v Evropě. „Myslím, že to bude strašně záviset opět na tom, jak se bude Tálibán chovat. Lidé budou utíkat, si myslím, především z bezpečnostních důvodů, ze strachu, pokud opět Tálibán nenaplní to, co říká, dneska jeho mluvčí prohlásil, že bezpečnost žen je odpovědností Tálibánu a že se o ni chce postarat, je otázka samozřejmě, jak to myslel, ale ta humanitární krize nebude tak hluboká, aby se nedala zvládnout. Pokud bude tedy možné v Afghánistánu nadále pracovat,“ uvedl Pánek a rozhovořil se i o stavbě plotů na hranicích v Evropě. 

„Stavba plotů je vždy strašlivá věc, když chcete zastavit lidi, kteří se chtějí dostat někam, kde budou moci lépe žít. Ploty nebo zdi jsou vlastně děsivým symbolem. Na druhé straně je tady nějaká praktická realita, a to je ta, že Evropa určitě není schopná nebo připravená, zejména politicky a co se nálad části, ne úplné malé části obyvatel, přijmout několik milionů uprchlíků. Já si osobně myslím, že o tolik nepůjde, ale vlastně i vyspělé státy, které byly velmi otevřené před těmi šesti až osmi lety, kdy byla velká uprchlická krize, nebo vrchol té uprchlické krize, sečetla se dlouhodobá migrace z Afghánistánu, migrace ze Sýrie, především, a z dalších míst, tak už tehdy to pro některé části Evropy, jako pro střední Evropu, byla situace, kdy se politici rozhodli nepřijmout pokud možno žádné uprchlíky, a teď ta obava, že by další uprchlická vlna mohla znamenat velký otřes, je svým způsobem pochopitelná. Hezké to samozřejmě není. Já ze svého pohledu, když si představím, že lidé budou ve velkém utíkat...,“ zmínil Pánek.