V úvodu besedy Roman Sklenák odůvodnil, proč zvolil téma ochrany a bezpečí občanů. „Evropa se potýká s velkou migrační krizí, přibývá teroristických útoků a extremistická scéna posiluje, roste etnická nesnášenlivost. A přitom neexistuje jednotné evropské řešení, naopak – evropské státy se v tom názoru rozcházejí,“ uvedl Roman Sklenák, podle nějž základním předpokladem řešení jakékoli složité situace je dostat ji pod kontrolu, to ale bohužel v případě Evropy a migrační vlny neplatí. „Evropské státy před několika lety ztratily schopnost bránit své hranice a dnes se potýkáme s těmito důsledky. Po tisíce let byla předpokladem pro úspěch každé společnosti schopnost ochránit své hranice. Evropa se nevypořádá s migračními vlnami, které zřejmě budou pokračovat, tím, že bude stanovovat kvóty pro jednotlivé státy a přitom vnější hranice zůstane prostupná. Pokud se máme za každou cenu bavit o nějakých kvótách, tak o kvótách stanovujících počet vojáků a policistů, které mají jednotlivé země uvolnit na vnější hranice EU, protože hlavním úkolem je uchovat bezpečnost pro naše občany,“ řekl v Líšni poslanec Sklenák.

Turci nám dávají nůž na krk

Podle Milana Chovance po celou dobu existence Evropy migrace byla, v současnosti ale působí řada příčin, které uvádějí migrační vlny do pohybu – jsou to jednak konflikty na Blízkém východě, ale i otázka dostatku potravin v chudých zemích ve světě.

Aktuálním problémem je podle ministra vnitra situace v Turecku, kterému jde asi spíš než o boj proti tzv. Islámskému státu o to, vyřešit situaci na hranicích a konflikt s Kurdy. „Na území Turecka je stále 2,7 milionu uprchlíků ze Sýrie, a ne všichni chtějí do budoucna v Turecku zůstat. Turci nám dávají nůž na krk a chtějí do konce listopadu bezvízový styk s EU,“ uvedl ministr Chovanec. Dále upozornil na to, že čistky po tureckém pokusu o puč ukazují na to, že Turecko nevykročilo správným směrem a že je pravděpodobné, že se EU s Tureckem na bezvízovém styku neshodne. Může se pak stát, že Turci znovu umožní uprchlíkům odcházet od Evropy a znovu se oživí balkánská cesta.

Roli v migrační krizi podle Chovance hraje i cesta přes moře do Itálie, kde se provoz nikdy nezastavil. „Problém je v tom, že byla nesmyslně rozbita Libye, která byla stabilní zemí, s níž měly evropské státy dohody o tom, že bude blokovat nekontrolovatelný přísun migrantů do Evropy, ale tuto stabilitu jsme si rozbili sami. Obávám se, že bez toho, aby Evropa převzala část odpovědnosti při stabilizaci Libye, máme před sebou problém, jehož řešení bude trvat léta,“ upozornil Milan Chovanec.

Německý systém kvót v EU nemůže fungovat

Český ministr vnitra také mluvil o problému ekonomických migrantů, kteří se do Evropy dostali v předchozích letech i v poslední migrační vlně a Evropa se je nenaučila vracet. „Tito lidé jsou na území Německa nebo Dánska a Švédska a reálná šance je vracet do zemí původu je velice nízká,“ řekl Milan Chovanec a zmínil přístup České republiky, která neumožnila průchod migrantů do západních zemí. V současné době je u nás v detenčních zařízeních něco přes sto nelegálních migrantů, jsou omezeni na svobodě, procházejí návratovou procedurou a většinově jsou podle ministra tito lidé vraceni do Rakouska.

„V rámci kvót, s nimiž jsme nesouhlasili, máme v rámci České republiky dvanáct lidí a do konce letošního roku nepočítáme s tím, že bychom v rámci tohoto projektu pokračovali a to z jednoho důvodu – Italové nespolupracují vůbec, Řekové jen omezeně, a my k migrantům nemáme dokumenty a nejsme je tedy schopni bezpečnostně prověřit. Proto v rámci kvót nebudeme brát další žádosti,“ uvedl Milan Chovanec a dodal, že možnost prověřit dokumenty lidí ze Sýrie po událostech v Turecku je nulová, takže ani z této oblasti nebudou u nás uprchlíci přijímáni. Upozornil také, že německý přístup je jiný, Spolková republika Německo má svůj systém vnitřních kvót, v jehož rámci se migranti přerozdělují do jednotlivých spolkových zemí, a Německo se domnívá, že tento systém lze aplikovat na celou Evropu. „To je ale nerealizovatelné, nemůže to v Evropě fungovat, jednotlivé země mají jinou historii a nejsou schopny toto akceptovat. Jaké je řešení – musíme donutit země na okrajích schengenského prostoru, aby se k problémům postavily čelem,“ vysvětlil Chovanec a upozornil na to, že nemusí jít do budoucna jen o Řecko a Itálii, ale například při rozšíření konfliktu na Ukrajině se to může týkat Polska.

Chovanec: Bojím se osamělých vlků

K problematice extremismu a terorismu ministr Chovanec řekl, že nezvládnutou integraci vidíme zejména ve Francii a že se teroristé mnohdy rekrutují z druhé nebo třetí generace přistěhovalců, a migrační vlny to riziko v sobě nesou. Pokud situaci nezvládnou evropské vlády a lidé nebudou mít pocit jasného bezpečí a jasných odpovědí, přichází na řadu extremismus. Ohledně terorismu ministr Chovanec zmínil zprávu BIS, která konstatuje, že konkrétní nebezpečí terorismu u nás nehrozí, a ti, kdo přes území prošli bojovat za islamisty do Sýrie, byli občané jiných států a byli zde velmi krátce. „To, že o tom víme, je přece důkazem, že náš bezpečnostní systém funguje, víme, kdo ti lidé jsou, a informovali jsme naše partnery. A jestli hrozí teroristické útoky v České republice? To, čeho se bojím, jsou tzv. osamělí vlci. Stejný fenomén je dnes v Izraeli, kde dnes jsou mladí lidé do dvaceti let radikalizovaní a používají chladné zbraně. Tyto lidi bezpečnostní služby odhalují velmi obtížně,“ uvedl Milan Chovanec.