Pokud je to skutečně Jan Lipavský, koho prezident Zeman odmítá jmenovat, má podle Jany Bobošíkové pro zájmy země i na nemocničním lůžku větší cit, než celá Fialova pětka.

Předně Lipavského dost diskvalifikuje fakt, že mu řekli jasné ne voliči v jeho kraji. A Jana Bobošíková si povšimla, že problém s ním nejspíš bude mít i jeho vládní kolega Mikuláš Bek – pokud tedy bývalý kandidát KSČ a dnes hlavní tahoun evropské integrace v Senátu nemění postoje účelově.

Bek totiž letos v dubnu psal o novém ministru zahraničí ČSSD Jakubu Kulhánkovi, že je to „subalterní nezvolený náměstek“ a někdo takový že na prestižní pozici šéfa diplomacie rozhodně nepatří.

Kromě toho nejspíš budou pro všechny v pětikoalici problémem Lipavského názory, které se dostávají do rozporu už s koaliční smlouvou.

Ta třeba píše o „nezpochybnitelné euroatlantické orientaci zahraniční politiky“. Presumptivní ministr zahraničí na Pirátském fóru (v roce 2017) naopak psal o tom, že by snižoval naši závislost na USA a kvůli tomu klidně třeba vystoupil z NATO.

To ale není ještě celkem nic proti jiným úvahám budoucího ministra na Pirátském fóru. V nich se například zaštiťoval Vladimírem Iljičem Leninem, jehož slova prý pěkně vyjadřují Lipavského postoj.

O jaká jde slova? O názor proletářského vůdce, že kapitalisté sami prodají provaz, na kterém je revolucionáři potom oběsí. Takto revolučně prý přistupuje budoucí ministr zahraničí České republiky k byznysu.

Jak se takový revoluční postoj snící o oprátkách vejde do „navazování na havlovskou zahraniční politiku“ a boj proti porušování lidských práv, které jsou základem zahraničního programu nové vlády?

Dalším plánem je rozvoj tradičního strategického partnerství s Izraelem, a zde už působí nový šéf diplomacie jako vyložená provokace. Jeho aktivita ve funkci místopředsedy zahraničního výboru totiž mnohem více rozvíjela partnerství s Palestinou, útvarem, který s Izraelem již mnoho desetiletí vede válku.

Výlety do Palestiny mu v poslanecké funkci platila i organizace DanChurchAde, která na sebe upozornila zejména financováním palestinských teroristických aktivit. V rámci programu se Lipavský například sešel se zástupci Ekumenického doprovodného programu, podle Jany Bobošíkové známého tím, že pod heslem ekumenického porozumění mezi náboženstvími provádí proti Izraeli regulérní špionáž.

Izraelské noviny psaly o tom, že takových návštěv aktivistů či mladých politiků už se v rámci tohoto programu odehrály stovky. Tito lidé jsou nejprve v Palestině „školeni“ o správném pohledu na arabsko- izraelské vztahy a pak se vrací, aby palestinskými slovy „sdíleli ve svých zemích zkušenosti ohledně reality okupace“. Tedy propagovaly palestinský pohled na soužití obou útvarů.

Lipavský se během programu měl setkat i se zástupci organizací, považovaných Izraelem za teroristické.

Rok na to poslanec Lipavský odmítl ve Sněmovně podpořit usnesení, které by odmítalo spolupráci se spolky odmítajícími existenci státu Izrael a podporující snahy o jeho fyzickou likvidaci. I takové v arabském světě jsou. Nakonec jeho kolegové usnesení prosadili a pirát si na to aspoň stěžoval v médiích.

Podle Jany Bobošíkové ale Piráti běží na dlouhou trať. Pirát Lipavský sám svou bojovou taktiku veřejně přirovnává k házení kamínků na sklo. To se nejprve poškrábe, časem se na něm objeví drobné praskliny a jednoho dne celá tabule praskne.

Lipavského cestu organizovala Diakonie české církve evangelické. Ta podle Bobošíkové také stojí za pozornost. Už proto, že v jejích kontrolních orgánech dlouhodobě působila Olga Richterová, první místopředsedkyně Pirátů.

Letos tato organizace koupila od pražského magistrátu řízeného jejím spolustraníkem Hřibem parcely ve Stodůlkách o celkové výměře skoro 3800 metrů čtverečních. Cena byla v Praze, kde se padesátimetrové byty prodávají ve vyšších milionech, naprosto neuvěřitelná – koruna za metr čtvereční.

Kromě byznysu ale Piráty s odporem proti Izraeli spojuje dlouhodobý upřímný postoj. Třeba europoslankyně Gregorová říká, že dlouhodobá podpora Izraele je toxická. Již v roce 2010, na samém počátku pirátské existence, Izrael vyhostil jednu z pirátských aktivistek.

Je otázkou, proč předseda Fiala tolik bojuje za propalestinského aktivistu, když vláda chce ve vztahu k Blízkému východu dělat pravý opak.