„Pokud jde o brexit, nikdo si nemůže myslet, že by to nemělo vliv. Velká Británie je třetím největším plátcem do evropského rozpočtu. Pokud v březnu 2017 zažádá o odchod z EU, tak ten proces potrvá maximálně dva roky. Ale může to být i dříve. Proto třeba už od roku 2019 můžeme být bez britských peněz. A to by byla zhruba pětina částky, kterou do té doby nevyčerpáme,“ řekla Šlechtová.

Proto apeluje na orgány, převážně ministerstva, které jsou za operační programy zodpovědné, aby co nejrychleji vyhlašovaly výzvy. Chce, aby jich na konci roku bylo vyhlášených minimálně 70 procent. „Ministerstva zároveň musí oslovovat žadatele, aby o dotace žádali. To se zatím moc nedaří,“ doplnila ministryně. Česko má podle ní navíc zpoždění, protože řídící orgány se ještě do poloviny letošního roku zabývaly dočerpáváním peněz z programového období 2007–2013. Evropská unie navíc přidělené prostředky definitivně schválila až v polovině roku 2015.

Podle Šlechtové navíc teoreticky hrozí, že by mohla Evropská komise programové období zkrátit. „Vzniká migrační fond, Unie může potřebovat peníze i na jiné věci. Zatím počítáme s tím, že peníze z aktuálního období budeme moci čerpat až do roku 2023. Ale může se stát, že skončíme už v roce 2020 a příjemci o ně přijdou. Zkušenosti s vyjednáváním s Evropskou komisí mám. A mám pocit, že pokud se tam nějaké informace šíří velmi neformálně, tak je to nakonec oficiální. Proto to hlídám. Nechci šířit poplašné informace vůči příjemcům, ale je to fakt,“ dodala ministryně.

Co se týče návrhů, aby země střední a východní Evropy, které nechtějí přijímat uprchlíky, přišly o evropské dotace, Šlechtová je striktně proti. „Postoj vlády je jednoznačně negativní. Nechceme přijít ani o euro kvůli tomu, že se tady vytváří fond na migranty. Ať se ty peníze vezmou někde jinde, ale neberou se z fondů soudržnosti,“ doplnila.