„Akademika jako prezidenta bych uvítal. Skutečného akademika. Člověka kritického myšlení. Člověka, který dokáže využít autoritu vědy k reflexi toho, o co jde. I v poznání společnosti jde o vědu. Předseda AV ČR má na starosti i autoritu vědy vůči společnosti. Splnil si Drahoš tuto povinnost?“ zeptal se Valenčík hned po ohlášení Drahošovy kandidatury. Nyní rozvedl, proč si za svým názorem, kdy Drahošovu kandidaturu nepovažuje za dobrý nápad, stojí. Drahoš totiž podle něj selhal. 

Nejprve však vzpomněl na dobu před 18 lety, když jsme byli přijati do NATO a tehdejšího premiéra Miloše Zemana vzbudil telefon z vedení NATO, který se od něj dožadoval povolení přeletů letadel USA přes naše území s cílem bombardovat Jugoslávii. „Zeman v této stresové situaci souhlasil. Dopustil se tím mj. aktu agrese podle mezinárodního práva, které ovšem dnes už nikdo nebere vážně vzhledem k tomu, jak bylo později porušováno znovu a znovu. Zeman si však uvědomil, jak bezohledná je současná globální moc a čeho všeho je i bude schopna. Byla to tvrdá lekce, kterou dostal,“ zmínil Valenčík s tím, že Zeman se následně vydal na cestu vzdoru vůči současné globální moci.

Původní text ZDE.

„Tady je hlavní příčina toho, proč se chová, jak se chová, proč byl jedněmi zvolen za prezidenta, proč jej jiní považují za Putinova agenta. Zeman prostě jen odmítl být slouhou slouhů globální moci typu Stropnického a dalších. Podobně jako se Trump snaží nebýt slouhou globální moci, zatímco jeho předchůdce Obama to neustál a tímto slouhou se stal. Současná globální moc pak napáchala mnoho a mnoho dalšího a ještě horšího zla,“ zmínil.

Valenčík tak nyní uvádí, že nechce, aby prezidentem byl „slouha slouhů globální moci“. „Pokud jde o Drahoše, je sice zdatný technokrat, ale to rozhodně nestačí. Když chce někdo vstoupit do velké, dokonce do globální politiky z pozice vědecké funkce, aniž by se před tím pokusil využít svých pravomocí (i odpovědnosti) za ovlivnění současného společenskovědního výzkumu ve smyslu poznání toho, jaké jsou příčiny současných problémů, považuji to za zjevný rozpor: Osobně se opírat o autoritu vědy v politice a současně nevyužít vlastních kompetencí k podpoře autority vědy vůči politice (k podpoře řešení otázek, které s problémy současné politiky souvisejí s využitím možností vědy). Jak chce ustát působení sil současné globální moci a nezměnit se v jejich figurku? Jakou máme záruku? Ví vůbec Drahoš, do čeho jde?“ zeptal se a připomněl mimo jiné petici, kterou Drahoš v minulosti podepsal. Podle Valenčíkova názoru došlo k využití, či spíše zneužití autority vědy.

Pamflet, jak petici Vědci proti strachu a lhostejnosti Valenčík nazývá, podle něj vytvářel dojem, že v ČR je akutní nějaká hrozba xenofobie, aniž by byl uveden jeden jediný konkrétní příklad. „Tak nepostupuje vědec, ale manipulátor, se kterým je manipulováno,“ konstatuje. Dále prý také zcela ignoruje rizika, která určitá část organizované masové migrace přináší. „Angažovanost ve smyslu jednostranné zaslepenosti nemá s vědou nic společného,“ dodal.

„Některými (slouhy a slouhů současné globální moci a jejich poskoky) byl však vybrán patrně právě z důvodu svých osobních selhání. Pokud chce tuto roli hrát, je to jeho problém. Myslím však, že zatím Drahoš opravdu ani netuší, do čeho jde,“ uzavřel Valenčík.