Statistiky Mezinárodního měnového fondu, na které na blogu Akrtuálně.cz upozornil ekonom Zdeněk Kudrna, naznačují, že za pět let dosáhnu Slováci životné úrovně Čechů, Moravanů a Slezanů. Platy v Česku budou sice stále vyšší, takže ekonomická migrace z východu na západ hned tak neskončí, ale Slováci si za menší mzdu koupí u sebe doma mnohem více zboží a služeb. Sečteno a podtrženo, Slováci lépe využili ekonomické příležitosti, které se nabízely jak jim, tak nám.

Na rozdíl od nás Slováci také na přelomu tisíciletí provedli důležité reformy, které my odkládáme. Mimo jiné Slovensko přijalo euro. A na počátku nového tisíciletí lákalo investory. Z této éry prý těží dodnes.  

„Dědictvím reformní vlády byl i závazek přijetí eura, jehož načasování nemohlo být lepší. Na jedné straně jej Slováci přijali příliš pozdě na to, aby jim masivní příliv příliš levných peněz nafoukl bubliny, které vedly ke krizi a propadu jižního křídla eurozóny. Na straně druhé pak přijetí eura předešlo vzniku bankovní krize, která trápila Maďarsko či Polsko. Tam, stejně jako na Slovensku, si lidé i firmy napůjčovali v eurech, takže když kurz forintu či zlotého výrazně poklesl, přes noc jim dramaticky narostly splátky dluhů,“ napsal Kudrna.

• Celý komentář naleznete zde:

„Nakolik bude euro přínosem pro další dohánění Česka je předmětem vyostřených diskusí. Obecně platí, že pokud bude eurozóna stabilní, pak bude euro oproti koruně výhodnější. Pokud nás však čeká v příštích letech recese či další krize, třeba v automobilovém průmyslu, na němž jsou obě ekonomiky závislé, pak bude výhodnější koruna. V takové situaci může Česká národní banka pomoci ekonomice řízený poklesem kurzu, avšak Národná banka Slovenska podobný nástroj nemá,“ pokračoval ekonom.

V tuto chvíli prý euro pomáhá Slovensku ještě jedním způsobem.Řada investorů reinvestuje zisky zpátky na Slovensko, neboť věří, že vzhledem k pevnému zakotvení v eurozóně půjde o stabilní trh, zatímco u Česka by to teoreticky mohlo být jinak.