Prezident Kiska se rozhodl promluvit ve slovenské vládě a apelovat na srdce a charakter jeho země. Podle něj je nutné si uvědomit, že je třeba nepodvolit se současným náladám z egoistických důvodů, a uzavírat tak zemi před světem.

„O naší budoucnosti – o lepším nebo horším životě lidí na Slovensku, tak jako o naší dlouhodobé národní bezpečnosti – se totiž rozhoduje nejdříve zde, u nás doma, na Slovensku,“ říká Kiska a dodává, že dobré přátele a spolehlivé spojence nedělá jen dodržování mezinárodních smluv. Důležitá je podle něj i „schopnost porozumět vážnosti situace“.

„Již vícekrát jsem sdělil svůj názor, že v diskusi o migrační krizi, kterou u nás na Slovensku vedeme už několik měsíců, jde i o srdce a charakter Slovenska,“ tvrdí Kiska a zároveň podotýká, že Slovensko zatím ani nečelilo zdaleka takovým následkům této krize jako například jejich sousedi Maďarsko či Rakousko nebo slovenský „nejdůležitější ekonomický partner, Německo“.

Stovky či tisíc uprchlíků nás nijak neovlivní, uklidňoval Kiska

Slovensko podle Kisky má kapacitu uprchlíkům pomoci a přijetí několika set či tisíc uprchlíků by pro ně nepředstavovalo nebezpečí. „Nešlo by o žádné ohrožení Slovenska, ani by to nemělo žádný vliv na lepší anebo horší život lidí na Slovensku.“ Lidé podle něj pomáhají zcela nezištně, problém je však veřejná diskuse. „Instinkt lidskosti byl obviňovaný z naivity, a z opačné strany často i normální přirozený lidský strach našich občanů z neznámého dostával nálepku xenofobie a extremismu.“ A právě politická diskuse na Slovensku podle Kisky tento strach jen podporovala.

„Od bezprostřední bezpečnostní hrozby, kterou by opravdu představovalo přijetí několika set či tisíc uprchlíků před válkou až po necitlivost a podsouvání názoru, že téměř všichni migranti jsou ekonomičtí spekulanti a do Evropy přicházejí jen kvůli pohodlnějšímu životu. Někdy se mi také zdálo, že debatu o našem srdci a našem vlastním příspěvku nahradilo poučování jiných států a celé Evropy, kde selhali a co by měli dělat nyní,“ říká Kiska, podle kterého Slovensko dávalo najevo, že prostě lidem utíkajícím před válkou pomoci nechce.