Evropští političtí lídři se zdají být spokojeni s tím, co dohodli. Dohodli se například s Tureckem na tom, že bude brzdit migrační vlnu na svém území; a za to se vláda v Ankaře může těšit na širší spolupráci s Bruselem. Podle Robejška je to pochopitelný krok, který ovšem přichází velmi pozdě. Kdyby přišel dříve, EU by měla v ruce více trumfů. Dnes má silné karty v ruce Turecko. Nesmíme navíc zapomínat na to, že v Turecku dnes panuje poměrně přísný režim, který nevystupuje přísně sekulárně, jako tomu bylo dříve. Jde o zemi, kde žije na 80 milionů muslimů a EU se jim otevírá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je navíc podle analytika velmi rázným politikem, který proti sobě nemá v EU žádného muže či ženu, kteří by byli stejně razantní. Tento politik se také může jednoho dne rozhodnout, že uprchlická stavidla pustí a pak EU bude mít vážný problém.

„Jde o typické rozhodnutí EU typu: příliš málo a příliš pozdě,“ konstatoval Robejšek. Brusel už dlouho věděl, že je uprchlická krize na spadnutí, a začal to řešit až teď. Je sice dobře, že EU hodlá posílit ochranu svých hranic, ale má to háček. „Určitě je to dobře, ale jestli současně vidíme, že řecká vláda, která v tuto chvíli visí na kapačkách ostatních států EU, odmítá, aby jednotky Frontexu mohly být na řeckém území, tak vidíme to, o čem mluvím, totiž že EU ve skutečnosti není akceschopná a její členové nejsou ochotni dělat to, co je třeba pro blaho celku,“ upozornil Robejšek.