„Dnešní den bych přirovnala ke dnu, kdy Česká republika vstupovala do Severoatlantické aliance nebo i do Evropské unie. Je to významný den pro zahraničněobrannou politiku České republiky,“ řekla ministryně českým novinářům po podpisu smlouvy.

Česko-americkou dohodu o obranné spolupráci schválila česká vláda letos v dubnu. Usnadnit má případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Její součástí je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.

Černochová po podpisu smlouvy uvedla, že při bilaterálním jednání s Austinem hovořili i o pomoci Ukrajině nebo nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu. Diskutovali také o další možnosti podpory Ukrajiny nebo o možnostech výroby vojenského materiálu v Česku a o zapojení českého obranného průmyslu. Austin poděkoval za nasazení České republiky při pomoci Ukrajině.

Ministři projednali také přílet prvních vrtulníků, které z USA Česko kupuje. První by se měly do Česka dostat podle ministryně v červnu. Mluvili také o výdajích na obranu. Černochová Austinovi řekla, že Česko chce od příštího roku na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP. „Pan ministr Austin mě informoval o tom, že na summitu ve Vilniusu bude řečeno i to, že ta dvě procenta jsou minimem, takže je dobře, že to Česká republika, sice na poslední chvíli, splnila,“ doplnila.

„Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu,“ řekla také Černochová na jednání s americkým ministrem. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam. Považuje ji za další nástroj k prohloubení praktické obranné spolupráce mezi Českem a Spojenými státy.

Šéf Pentagonu řekl, že strategické partnerství USA a Česka nebylo nikdy silnější. Platí to podle něho hlavně po ruské invazi na Ukrajinu. Při schůzce s Černochovou děkoval Česku kromě jiného za jeho podporu Ukrajině a že se zavázalo Kyjevu pomáhat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA většina zemí NATO. Česko je 24. státem, který ji uzavírá. Z východních členů NATO je ČR poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety, na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.