Pro usnesení hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců napříč stranami, a to včetně tří poslanců KSČM. Proti nebyl nikdo.

„Je potřeba, aby usnesení, které bylo navrženo, bylo jasným vzkazem veřejnosti. Jasným vzkazem lidem, ale i ostatním státům včetně Ruska, že neakceptujeme komentáře, které v poslední době zaznívají,“ řekl Bartošek. Jak dodal, má na mysli komentáře, které relativizují události 21. srpna. Do těchto komentářů se podle něj pouštějí nejen některé proruské servery, ale i někteří čeští politici, většinou z řad KSČM.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ho však již dopoledne odkázal na usnesení 14. sjezdu KSČ, takzvaného Vysočanského sjezdu, který se uskutečnil ještě v srpnu 1968. Podle něj se Bartošek vlamuje do otevřených dveří. Usnesení Vysočanského sjezdu však pozdější vedení strany zrušilo.

Valenta v rozpravě uvedl, že návrh je zcela legitimní, ale nemůže podle něj přicházet z dílny KDU-ČSL. Podle jeho slov podporují představitelé lidovců zcela otevřeně sudetoněmecký landsmanšaft. „Vůbec nejsem proti debatovat tady, že invaze vojsk Varšavské smlouvy byla proti principům mezinárodního práva a v konečném důsledku poškodila celý socialismus, a to jako myšlenkový rámec,“ poznamenal.

Poslanec KSČM Leo Luzar prohlásil, že Rusko není Sovětský svaz a Sovětský svaz není Rusko a bývalý sovětský vůdce Leonid Brežněv není nynější ruský prezident Vladimir Putin. Pavel Žáček (ODS) označil za absurdní poslouchat litanie poslanců KSČM ohledně jejich vyrovnání se s minulostí. Sněmovna pak na Žáčkův podnět držela dvě minuty ticha za oběti srpnové invaze.

Projednáním tohoto návrhu skončila dnešní řádná schůze Sněmovny. Poslanci na ní především opětovně schválili důchodovou novelu, která mění zvyšování důchodů. Poté podpořili vládní návrh, který má od příštího roku zpomalit nárůst platů ústavních činitelů.