Výbor osloví pražskou a brněnskou právnickou fakultu, Ústav státu a práva i Legislativní radu vlády, dnes projednávání předlohy přerušil. Posudky mají napovědět, zda by zdanění náhrad nebylo protiústavní.

Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Vladimír Koníček (KSČM) za předkladatele řekl, že výše náhrad byla stanovena politickou dohodou a je nadsazená. „Cílem je napravit přemrštěnost, zdanění náhrad je nejjednodušší řešení,“ uvedl.

Pochyby o ústavnosti návrhu vyslovili předseda výboru Marek Benda (ODS) i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Opačné stanovisko zastával ve výboru Zdeněk Hrdlička z Ministerstva financí. Ke kritikům se připojil generální sekretář Petr Jan Vinš, podle kterého předloha zasahuje do práv církví a náboženských organizací. Upozornil na to, že výše náhrad je uvedena i ve smlouvách, které stát s církvemi uzavřel. Smlouvy se řídí zněním zákona účinným v den jejich podpisu.

Projednávání novely KSČM už dříve přerušil i rozpočtový výbor. Někteří jeho členové už navrhli, aby výbor doporučil plénu zamítnutí předlohy.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.