Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.

Server Seznam Zprávy zveřejnil zároveň analýzu, která ukazuje, že pokud by stát vpustil válečné uprchlíky do českého sociálního systému, vyšlo by to státní pokladnu na 19,5 miliardy ročně, tedy na více než dvojnásobek oproti vyplácení uprchlických dávek.

„Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska,“ uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj „procesně a administrativně“ nezvládlo. „Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce,“ řekl ministr.

V květnu úřady práce vyplatily 71 700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17 700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů Ministerstva vnitra 325 700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.

Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5 000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4 860 korun a pro děti 3 490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.

Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. „Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál,“ řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.