Němci v červnu ohlásili výrazný průlom v oblasti obnovitelných zdrojů. Polovina elektřiny vyrobená od ledna u našich západních sousedů pocházela z obnovitelných zdrojů. Nejvíce z větrných a slunečních elektráren, v menším pak i z biomasy a z vodních turbín.

Česko má podle Sedláka podobné povětrnostní podmínky, aby se touto cestou mohlo vydat také: „Určitě takové podmínky máme. Jediný rozdíl je, že nemáme moře, to znamená, že nemůžeme budovat větrné parky na moři, ale ty na pevnině mají vhodný potenciál i pro Českou republiku,“ uvedl. V číslech upřesnil, že výtěžnost na moři se pohybuje kolem 35 %, kapacitní faktor u pozemních větrných elektráren je kolem 24–25 %.

Celý rozhovor najdete ZDE

Se vznikem větrných elektráren jsme podle Sedláka však oproti našim západním sousedům značně pozadu. Česká republika má v současnosti 13 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Pokud bychom se dostali na vyšší podíl, zlevní se výrazně i cena elektřiny. Bohužel v České republice se potýkáme s tím, že je tady určitá nedůvěra k této cestě, zejména u politiků,“ zmiňuje Sedlák pozitiva energie z obnovitelných zdrojů.

Tato pozitiva však nejsou zdaleka jediná. Sedlák zmiňuje, že výhodou energetiky je také čistá energie, tedy i zmírnění negativní stopy v podobě povrchových dolů, exhalací a nemocí způsobených právě vypouštěním škodlivin, jako je tomu u uhlí.

V době, kdy je nejen Česká republika, ale celá Evropa drcena vysokou cenou, způsobenou závislostí na ruském zemním plynu, dokážou větrné elektrárny, podobně jako fotovoltaika, být zdrojem jedné z nejlevnějších elektřin na trhu,“ pokračuje Sedlák.

Větrné elektrárny by nám pomohly vymanit se ze závislosti na ruském plynu: „Jestliže je zemní plyn pro prezidenta Putina jeho zbraní vůči Evropě, tak větrné elektrárny, solární panely a energetická účinnost, tedy úspory energie, jsou evropským štítem vůči těmto snahám, jak zasáhnout Evropu na citlivém místě,“ dodává programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.