„Po zvážení všech skutečností jsme dospěli k tomu, že ta samotná rozhodnutí a faktické úkony policie jsou kryty zákonnými ustanoveními, podle kterých bylo postupováno – zákonem o pozemních komunikacích a zákonem o policii,“ uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek.

Protestující chtěli loni 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Policie přesto Hradčanské náměstí uzavřela pro chodce i vozidla, argumentovala bezpečnostními důvody. Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.

Žalující čtveřice věří, že Komunistická strana Číny si při plánování zahraničních návštěv prezidenta vynucuje pravidla fungování stáních orgánů a policie, která zajistí, že prezident nebude vystaven projevům solidarity s Tibetem.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovala pouze v budově filmové a televizní fakulty, kam policisté přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.