Rod Mašínů na statku žil po staletí. V roce 1940 jej protinacistický odbojář Josef Mašín nechal přepsat na své tři nezletilé děti. Později statek zabral stát, protože bratři Ctirad a Josef Mašínové vedli protikomunistickou skupinu a prostříleli se na Západ. Po listopadu 1989 získala dvě osminy statku Zdena Mašínová, zbytek zůstal státu, protože bratři Mašínové se do Česka nevrátili - zůstali ve Spojených státech.

V roce 2012 se Zdena Mašínová pokusila vyřešit situaci podáním žaloby k Okresnímu soudu v Kolíně. Domáhala se zrušení takzvané postupní smlouvy, na jejímž základě kdysi statek přešel z otce na děti. V praxi by to znamenalo nové dědické řízení, v němž by rodina mohla získat plnou kontrolu nad statkem. Okresní soud v Kolíně ale žalobu z procesních důvodů zamítl kvůli tomu, že o určení vlastnictví požádala jen Mašínová - tedy pouze jeden z více dědiců. Verdikt potvrdil Krajský soud v Praze i Nejvyšší soud.

Až Ústavní soud loni v září rozhodování vrátil kolínskému soudu, který podle ústavních soudců původně postupoval příliš formalisticky, když Mašínovou nepoučil o povinnosti jednat koordinovaně s ostatními dědici. K žalobě Zdeny Mašínové se poté připojil její bratr Josef, který v minulosti dlouhodobě odmítal mít s českou justicí cokoliv společného. Podle advokáta Mašínové se žalobou souhlasí také dědicové po Ctiradovi Mašínovi.