Německou kancléřku Angelu Merkelovou čeká v Bruselu podle Wagstyla nejméně přátelské přijetí za celých jedenáct let, co je ve svém úřadu. „Merkelová se vzhledem ke své přistěhovalecké politice otevřených dveří dostala do naprosté izolace. Její pozice však byla oslabena již před tím kvůli krizím v Řecku a na Ukrajině,“ píše berlínský dopisovatel Financial Times a konstatuje, že kancléřka ztrácí podporu napříč Evropskou unií i na domácí scéně. Zároveň s poklesem její důvěryhodnosti klesá i renomé celého Německa. „Loni v květnu se na Německo dívalo pozitivně 45 % Evropanů, v listopadu to bylo již pouze 34 %,“ zmiňuje Wagstyl.

„V Německu těží z uprchlické krize a rozhodnutí kancléřky otevřít hranice uprchlíkům zejména protiimigrační a euroskeptická strana Alternative für Deutschland. Merkelovou však hlasitě kritizuje také šéf koaliční CSU Horst Seehofer. Ovšem aspoň část německé populace na rozdíl od partnerů v EU Merkelovou stále podporuje. Mezi členskými státy – s výjimkou Rakouska a Švédska – tomu tak není. A to je ještě nutné zmínit, že k jistým restriktivním opatřením v posledních týdnech přikročily právě i tyto dvě země.

Celý text z Financial Times najdete ZDE.

K nejzavilejším odpůrcům Merkelové patří Viktor Orbán, který kancléřku loni v září obvinil z morálního imperialismu. Francouzský premiér Manuel Valls minulý víkend na mnichovské bezpečnostní konferenci zase konstatoval, že Paříž se na celoevropském sdílení uprchlíků podílet nebude. Italský premiér si v rozhovoru pro Allgemeine Zeitung zase stěžoval, že jej Merkelová v tématu uprchlické krize naprosto ignorovala. „Nejdříve o svém rozhodnutí informovala prezidenta Francoise Hollandea, poté předsedu Evropské komise Jean-Claude Junckera a já se vše dozvěděl až z tisku,“ cituje Wagstyl Renziho.

Migrační vlna směřující do Evropy navíc příliš nepolevuje. V lednu dorazilo k evropským břehům 60 000 lidí, což je desetkrát více než v lednu 2014. Očekává se navíc, že po skončení zimy tato čísla opět porostou. „Ještě před tím proto požadují kritici Merkelové přísnější hraniční kontroly a posílení vnějších hranic EU. Kancléřka sice tři měsíce před regionálními volbami ve své rétorice přitvrdila a hovořila o nutnosti snížit počet přicházejících migrantů či zpřísnit zákon týkající se deportací neúspěšných žadatelů o azyl, ale uzavírání hranic se stále brání. Místo toho se Merkelová soustředí na dohodou s Tureckem, které je pro uprchlíky klíčovou tranzitní zemí,“ píše Wagstyl.

Wagstyl poukazuje na to, že zatímco většina západoevropských i východoevropských zemí přístup Merkelové k řešení migrační krize kritizuje, tak britský premiér David Cameron se drží poněkud stranou. „Potřebuje získat podporu německé kancléřky pro jím navrhované reformy EU. Pokud by Brusel přistoupil na jeho reformní balíček, mohl by získat podporu britských voličů pro setrvání v EU, o kterém se bude rozhodovat v referendu pravděpodobně již toto léto. Kancléřka Camerona při prosazování jeho požadavků podporuje, ale někteří němečtí polici se obávají, že by úsilí britského premiéra mohlo spustit dominový efekt; označují je dokonce za vydírání,“ uvádí Wagstyl.

Merkelová zůstává dle Wagstyla i přes výše zmíněné obtíže nejsilnějším politikem v rámci Evropské unie. „Dokonce i se zřetelem k poklesu popularity z 41 na 35 % mohou vlády v ostatních zemích podporu vládní CDU/CSU tiše závidět. Mezi jejími odpůrci na domácí scéně se navíc ani nerýsuje žádný nástupce. V rámci EU, jak již bylo řečeno, nemá kancléřka zrovna moc spojenců, ale přesto se může stále spoléhat na pevné spojenectví s Francií. Pokud se navíc podaří s její podporou Cameronovi prosadit reformní balíčky, jistě bude chtít kancléřce její podporu vrátit. V každém případě však musí Merkelová nejprve ustát zítřejší summit EU v Bruselu. Merkelová si je důležitosti summitu plně vědoma a napůl žertem a napůl vážně konstatovala, že noc před tím se patrně moc nevyspí,“ uzavírá Wagstyl.

Samotná kancléřka Merkelová na včerejší tiskové konferenci po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem avizovala, že na zítřejším summitu hodlá „tlačit“ na schválení dohody mezi EU a Tureckem, díky které by mělo podle jejího mínění dojít ke snížení počtu migrantů přicházejících do Evropy. Znovu také podle deníku The Irish Independent zopakovala, že uzavření hranic považuje za řešení, které by přineslo katastrofální následky pro celou EU. „Za schválení dohody s Tureckem budu bojovat s plnou vervou, protože to je ta správná cesta,“ uvedla Merkelová. 

Celý text z The Irish Independent je ZDE.

Diskuze se také vedou o vyloučení Řecka ze Schengenu. Předseda Evropské rady Donald Tusk se však nechal slyšet, že vyjmutí Řecka ze Schengenu, jak fakticky navrhoval například maďarský premiér Viktor Orbán a mnozí další, není správným řešením. „Všem, kteří hovoří o nutnosti vyřadit Řecko ze Schengenu, bych chtěl vzkázat, že já si to rozhodně nemyslím. Takový krok naše problémy prostě nevyřeší,“ zastával se Tusk Řecka, které je v posledních týdnech podrobeno ostré palbě kvůli nedostatečné ochraně vnějších hranic Evropské unie. Řecko má přitom v přepočtu na jednoho obyvatele největší armádu v celé Evropě a i přes ekonomickou krizi v posledních letech nakupovalo moderní vojenské systémy. Na posílení ochrany vnější hranice EU navíc dostávalo peníze přímo z Bruselu.