Příjem stížností týkajících se prezidentských voleb skončil v úterý v šestnáct hodin odpoledne, dohromady jich Nejvyšší správní soud obdržel jednašedesát. Oproti stížnostem podaným po volbách před pěti lety se jejich počet značně snížil, tenkrát jich přišlo sto devět, ani jedné z nich však soud nevyhověl.

Mezi nejkurióznější stížnosti směřující proti prezidentské volbě je ta, kterou sepsal a svým podpisem stvrdil Bartoloměj Marián Čačík ze Strahovského nádvoří v Praze. Tomu se nelíbilo, že volil Karla Habsbursko-Lotrinského, ale v jeho volebním okrsku v Praze na Pohořelci nebyl zaznamenán žádný neplatný hlas. Volební lístek si totiž podle jeho slov vyrobil sám doma a napsal na něj Karel von Habsburg-Lotringen. Podle informací serveru Aktuálně.cz je Čačík převorem řádu premonstrátů, který vlastní mimo jiné Strahovský klášter. Jestli tuto stížnost podal on sám, nebo ji jen někdo podepsal, se ověřit nepodařilo.

Pět ze stížností soud prý rovnou zamítl a u pár dalších požadoval u stěžovatele doplňující informace, například u zmiňovaného Čačíka, který má uvést, v čem spatřuje hrubé ovlivnění voleb, a konkrétně formulovat výrok, který od soudu žádá.

Dále o doplnění soud požádal další tři stěžovatele. Jedním z nich je i Jan Kirchner z Prahy 9, který si do své stížnosti uvedl hlavně to, že volby mohly ovlivnit inzerát se sloganem „Proti imigrantům a Drahošovi“ a článek MF Dnes o stíhání českých teroristů. Jaroslav Smetana z Frýdku-Místku se zase domnívá, že mohlo dojít i k manipulaci při sčítání hlasů, protože výsledky v jednotlivých krajích vykazovaly značné rozdíly.

Původní zdroj ZDE.

A volby mohla také ovlivnit útočná kampaň příznivců prezidenta Miloše Zemana, alespoň je o tom přesvědčena Johana Poslušná z Nového Knína. Všechny tyto tři občany soud vyzval, ať ve lhůtě tří dnů doplní specifika o tom, jak přesně to narušilo volby.

Dalším pisatelem stížnosti je i právní aktivista Tomáš Pecina. Tomu se nezdá skutečnost, že ministerstvo vnitra umožnilo registraci prezidentských kandidátů s vícenásobnými podpisy zákonodárců. Nejvyšší soud je nevyřadil, i když koncem loňského roku uvedl, že podepsání více kandidátních listin bylo chybné. Terezii Holovské, která už kvůli tomu tenkrát stížnost podávala, nepřiznal právo zpochybnit registraci jiných kandidátů, když se zároveň nedomáhala registrace vlastní.

„Shora označený stav lze označit jako to, co se v procesním právu nazývá zmatečností, případně zmateční vadou, a je dán důvod, aby byla volba prezidenta republiky opakována,“ napsal Pecina a zároveň přidal požadavek na to, aby se z projednávání vyloučili všichni členové volebního senátu s výjimkou Miloslava Výborného.

Nejvyšší soud již odmítl námitku podjatosti soudců, o podstatě stížnosti ale teprve rozhodne. Podle zákona to musí učinit do patnácti dnů od přijetí stížnosti. Soud zatím zveřejnil jen stížnosti, které buď odmítl, nebo v nich nějakým způsobem rozhodl.