Když se David Zábranský podíval podrobněji na českou společnost, dospěl k závěru, že není zdaleka rozdělena celá společnost, ale jen její elity.Ty jsou ovšem rozděleny velmi nesmiřitelně.

„Důležitý je přitom fakt, že určitá poměrně jasně ohraničená část těchto elit (říkejme jí pro zjednodušení prodemokratická elita) je doslova posedlá vyhledáváním všech odrůd ‚populistů‘ a ‚extremistů‘, jejich nálepkováním a následnou diskreditací, která nabývá různých forem od výsměchu po internetovou a jinou šikanu. Mánie vyhledávání ‚fašistů‘ a ‚fašizoidních tendencí‘ je přitom dnes tak strhující, že musí mít nějakou zásadní a stejně mocnou příčinu. Co je hledanou příčinou? Jde při tom honu na fašisty skutečně jen o reakci na hnědnutí společnosti, o cosi nechtěného, co se bohužel stalo a na co je třeba přiměřeně reagovat? Nemyslím si,“ podotkl spisovatel.

• Celý komentář naleznete zde.

Zábranský má pocit, že si ona prodemokratická elita hledá nepřítele, proti kterému by se mohla vymezit, a zdůraznit tak svou důležitost. Údajné hnědnutí společnosti se tu nabízí jako prvek, na kterém si demokratické elity konstituují svou důležitost. A rozdělují tím společnost. Kdyby si ona demokratická elita takto uměle nevytvořila nepřítele, neměla by se nad koho povyšovat a musela by uznat, že jsou si všichni lidé v české společnosti rovni, což se však této elitě nechce. Alespoň podle Zábranského ne.

„Elity by bez honu na čarodějnice (pomysleme i na kampaň #MeToo) de facto neměly jediné téma k hovoru, neb ve skutečnosti je celým programem prodemokratické elity právě jen hysterický odpor ke špíně populismu všeho druhu. Dobře to bylo vidět na českých prezidentských volbách, v nichž proti sobě stáli ‚populista‘ a ‚kandidát demokracie‘, jehož jediným programem však bylo to, že on sám a jeho podporovatelé či strůjci nechtějí za prezidenta populistu. Takový program je samozřejmě zcela nedostatečný, a je to právě absence idejí a programu, co spoluvytváří potřebu nepřítele a rozdělené společnosti. Totéž ostatně platí i na úrovni větších celků, než jsou ty národní. Západ a bruselské unijní struktury se skrze identifikovaný fašismus povyšují nad Polskem či Maďarskem. Umělé vytváření nepřátel je v době bez jiného programu zcela zásadní nejen pro chod EU,“ zasadil spisovatel svou úvahu do širšího rámce.

Na toto umělé rozdělení společnosti, bez kterého by podle Zábranského vlastně nebylo elit, doplácíme prý my všichni, protože ve společnosti narůstá nenávist. Zkrátka protože elity nemají reálný program, na kterém by prokázaly, že jsou opravdu elitami a liší se od obyčejného lidu, musejí hodně energie vložit do hloubení umělých společenských příkopů, shrnul svůj názor spisovatel.  

Občané už tuhle hru prohlédli, vidí, že jejich elity jsou elitami jen na oko, a když tyto umělé elity odmítají sestoupit z trůnu, který si podle spisovatele nezaslouží, snaží se je obyčejní lidé sesadit např. s pomocí referenda.

Spisovatel David Zábranský to velmi schytal zejména za svůj nejnovější román Za Alpami, popisující současnou Evropu za uprchlické krize. Jan Čulík jej v Britských listech označil za "otevřeně fašistický román", který ve čtenáři vyvolá pocit špíny a studu.