„Ukázalo to hodně o tom, jací jsme, jak vypadá situace lidství ve střední Evropě. Žijeme velice blahobytně a nejsme ochotni moc z toho sdílet,“ zahájil spisovatel poměrně zostra. Když se podívá na Evropu jako celek, tak ve své koloniální minulosti vysávala různé části světa a bohatla z toho, proto se prý dnes není co divit, že uprchlíci míří třeba do Francie. Češi sice v minulosti žádné kolonie neměli, ale pokud chceme teď být Evropané, tak bychom se měli na řešení uprchlické krize podílet.

S uprchlíky bychom podle jeho názoru měli soucítit. „Mě tehdy zasáhla ta situace, kdy se u rakouské dálnice našel kamion plný mrtvých uprchlíků. A lidé ještě psali: perfektní, jen víc takových událostí. A já jsem se do morku kostí styděl, že jsem součástí společnosti, která takhle komentuje smrt lidí,“ rozčílil se host ve studiu. O stavu společnosti vypovídá i to, že se v anketě Zlatý slavík daří zpěvákům, jako je Tomáš Ortel. Ukazuje to, jak jsme uzavřená společnost.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Já jsem byl v Belgii, a když jsem to tam viděl, tak jsem se fakt styděl. Já jsem tam viděl lidi, kteří se angažovali, kteří chtěli učit děti, viděl jsem faráře, který poskytl uprchlíkům celý velký kostel. Ale byli bychom my něčeho takového schopní?“ ptal se. Právě kvůli tomu, co viděl v Belgii a vidí v Česku, rozhodl se napsat knihu, která se týká tématu uprchlické krize. Právě za ni dostal cenu.

Snaží se prý ovšem pochopit i tu skupinu lidí, kteří se bojí uprchlíků. „Já jsem studoval kulturologii, takže vím, že máme v sobě zakódovanou xenofobii a teritorialitu,“ uznal. Dnešní doba už je ale podle jeho názoru jiná. Když se stal otcem, tak se jeho náhled na tu problematiku ještě rozšířil. „My jsme najednou schopní pomalu nenávidět i děti!“ uzavřel rozhovor.