U kulatého stolu, který svolal předseda Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl, se sejdou zástupci vlády, ministerstev zahraničních věcí a vnitra i v Česku žijící syrské komunity. Inspirací celého plánu je iniciativa zachráněného uprchlického Wintonova dítěte, britského lorda Dubse. 

Šojdrová tak sbírá podporu pro to, aby Česko přijalo pět desítek dětí mladších osmnácti let, které osiřely – převážně jde o chlapce ve věku od 12 do 17 let. „Rozhodně kvůli tomu nečekám slávu, naopak musím těžce vysvětlovat, že máme projevit solidaritu a tím spíše u dětí. Nechci to také dělat sólově, ale v dohodě se širší komunitou a s politiky KDU-ČSL,“ uvedla Šojdrová s tím, že vnímá, jak jde o politicky ožehavé téma. A má podporu právě Hampla, jehož podle jeho slov neopustil patologický optimismus. 

Původní text ZDE.

„Jsem přesvědčen, že navzdory strachu z imigrace z afrických zemí a z Blízkého východu, který dnes v ČR dominuje, existuje významná část občanů, pro něž je účast, soucit a pomoc lidem postiženým válkou, přírodními katastrofami nebo despotickými režimy velmi významnou hodnotou,“ dodal.

Šojdrová následně podotkla, že rozumí lidem, kteří mají obavy, neboť ona je má též. „Ale skupiny nezaopatřených sirotků se může bát jen hlupák nebo sobec. Vždyť je to naopak prevence jejich budoucí radikalizace. Jediné, co je zapotřebí, je politická odvaha,“ uzavřela se slovy, že není nutné dětem hned udělovat azyl.

„Pomoci pár dětem, kterým válka a krutý režim ničí život od mala na mnoha frontách, ale nejdrsněji ztrátou obou rodičů, je snad to nejmenší, čím můžeme svoji lidskost realizovat,“ dokončil pak pro server HlídacíPes.org Hampl.

„Přijmout ty děti – a hned. Pokud se tady vynoří další mamrd, co mě vyzve, ‚ať si je teda vezmu k sobě domů‘, tak říkám: ‚Jo.‘ Celoročně to nejspíš kapacitou nedáme, ale mám dům se zahradou u Berounky a nějak se sem vejdem, aspoň jako na letní byt, na víkendy, kolem jsou louky a lesy a v Dobřichovicích kulturní lidi na úrovni. Náchylnější mrňousové pod střechou, dobrodružnější nátury va stanech na zahradě. Jsem sice v baráku sám chlap, ale moji blízcí by jistě přiložili ruku k dílu a pomohli by dětem zapomenout na strašný trauma ztráty rodičů a domova. A trochu bychom poopravili obraz Čechů coby malověrnejch sráčů,“ poznamenal dramatik David Drábek na svém facebookovém profilu.

„Na farách je místa dost, ale sirotci by mohli být katolickým klérem v mravním ohrožení... jinak funguje ekonomický zákon, že ti, kteří pomáhají, bohatnou. Švédský i německý státní rozpočet jsou v dost velkém přebytku. Existuje i psychology potvrzené pravidlo, že lidé, kteří pomáhají, jsou šťastnější. Ale my chceme žít v chudém a neštastném Česku,“ zareagoval pak v diskusi zpěvák Jaroslav Hutka.