Podle údajů, které shromáždily agentura Bloomberg a kodaňská nezisková organizace Danwatch zabývající se investigativní žurnalistikou, odmítlo za tři měsíce do července pomoc lodivodů znalých místních vod až 20 % všech tankerů tzv. stínové flotily, které přepravují ruskou ropu dánskými průlivy. Číslo to má být vyšší oproti předchozímu roku až o 4 %.

Na dánské úžiny se totiž vztahuje smlouva o svobodě plavby z roku 1857, která dává všem lodím právo proplouvat a zaměstnávání lodivodů ponechává na dobrovolném rozhodnutí. Námořní organizace OSN, Mezinárodní námořní organizace (IMO) i dánské úřady však využití služeb lodivodů doporučují, jelikož je v oblasti hustý provoz křižovaný trajekty s obtížnou orientací a katastrofou hrozí pro neznalé mořeplavce též velké množství písčitých břehů, silné proudy a různá hloubka vody.

Moskva se podle agentury kvůli západním sankcím stále více spoléhá na flotilu lodí, které jsou starší, špatně udržované, mají nedeklarované majitele a pochybné pojištění a právě tyto obstarožní a nedbale udržované lodě, zajišťující zdaleka největší část ruské přepravy ropy, odmítají pilotáž lodivodů zdaleka nejvíce.

Od počátku roku 2023 Baltské moře opustilo téměř 1 200 tankerů přepravujících ruskou ropu a podíl plavidel stínové flotily se navyšoval. Za tři měsíce do konce července patřilo šest z každých deseti tankerů ke stínové flotile, zatím v prvním čtvrtletí roku 2023 to byly čtyři z deseti. A každá pátá z těchto lodí od května do července služby dánských lodivodů odmítla.

Bloomberg podotýká, že je to další příklad toho, jak jsou Dánové – a Evropská unie v širším slova smyslu – bezmocní v řešení všeobecně uznávané hrozby pro životní prostředí. Píše, že pokud by se Kodaň pokusila zavést povinnost využívat služeb lodivodů, „mohla by si tím znepřátelit Kreml a narušit klíčový zdroj světových dodávek ropy“.

Není prý jasné, proč obstarožní tankery plující do Ruska pomoc dánských lodivodů, která stojí téměř 70 tisíc dánských korun (přes 235 tisíc korun), odmítají.