6. června před americkou ambasádou vrazil jeden z agentů FSB, kteří objekt běžně hlídají, do amerického diplomata. Zlomil mu rameno a diplomat byl spěšně odvezen ze země, aby se mu dostalo odpovídající lékařské pomoci.

Americké ministerstvo zahraničí následně v tichosti oslovilo ruského velvyslance v USA Sergeje I. Kisljaka, aby si postěžovalo a získalo odpovědi. Důvody útoku však nezjistilo. Názory diplomatů se různí, Rusové si třeba mohli myslet, že jde o špiona. Takovou informaci však americké tajné služby nepotvrdily.

Nejde však zdaleka o první takový incident. V roce 2013 zatkla ruská zpravodajská služba Ryana C. Foglea, kterého osočili ze špionáže pro CIA. Posléze jej však propustili a poté ze země odjel.

Obtěžování diplomatů se však začalo stupňovat až s nástupem sankcí ze strany EU a USA v roce 2014. Mnohokrát byli sledováni tajnými službami, psali se o nich negativní články v novinách či se stali terčem dopravní policie.

V poslední době však některé praktiky ruských tajných služeb překročily zákonnou mez. Údajně se totiž některým americkým diplomatům agenti vloupávali v nočních hodinách do bytů a například jim přestavovali věci či zapínali světla a televizory, načež byt opustili. Jednomu z nich se údajně někdo vykálel v obývacím pokoji.

Bývalý americký velvyslanec Michael McFaul byl častým terčem dopravní policie a několikrát mu někdo prořízl pneumatiky. Tajná služba sledovala i jeho děti na cestě do školy. Zastrašování a obtěžování zintezivnělo ale hlavně po ruské invazi na Ukrajinu, pravděpodobně ve snaze znemožnit diplomatům vykonávat svou práci.

Často jej také zmiňovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharovová, která jej osočovala ze snahy „narušovat vzájemné vztahy“ mezi USA a Ruskem.

Podle některých zdrojů se však podobné zastrašování táhne již dlouhá léta. Při nástupu Baracka Obamy do prezidentského úřadu se údajně ruská tajná služba vloupala do bytu vojenského atašé a zabila mu psa.

Výsledkem je, že v současnosti dostávají všichni američtí diplomaté cestující do Ruska zvláštní výcvik obrany proti obtěžování ze strany Rusů. Program si vzala na starosti náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Problémem se zabýval i ministr zahraničí John Kerry, který se během své březnové návštěvy v Moskvě setkal s Vladimirem Putinem. Ten se však k ničemu nezavázal, a obtěžování tak pokračuje i nadále. Někteří členové Kongresu celou situaci vnímají jako neschopnost jednat vůči Rusku a poukazují na neexistenci vztahů mezi oběma zeměmi.

Ruská diplomacie přitom tvrdí, že jde pouze o odpověď na obtěžování, kterým procházejí ruští diplomaté v USA. „Zhoršení vztahů mezi Ruskem a USA, které jsme nezpůsobili my, ale spíše politika sankcí současné administrativy ve snaze izolovat Rusko, mělo negativní dopad na fungování diplomatických misí jak v USA, tak v Rusku,“ napsal mluvčí ruské ambasády v USA. „V diplomatické praxi funguje princip reciprocity a vskutku po několik posledních let čelil náš diplomatický personál v USA určitým problémům. Ruská strana nikdy aktivně nejednala za účelem jakékoliv újmy americkým diplomatům.“

Diplomacie USA však bojuje, jak může. Spojené státy v lednu odebraly akreditaci pěti ze šesti čestných ruských konzulů, což byla podle mluvčího americké ambasády v Rusku Willa Stevense odpověď právě na ruské zásahy do průběhu jejich práce, na obtěžování ze strany tajných služeb a také na to, že Rusové zavřeli Americké centrum v Moskvě a další projekty.