V rozhovoru pro Lidové noviny Křeček konstatoval, že ho poslanci zvolili možná proto, že přesně věděli, jaké názory zastává, neboť se s nimi netají, zatímco u jeho protikandidátů to často vědět nemuseli.

Až 19. února převezme úřad, prý rozhodně nechystá noc dlouhých nožů a nechápe, proč šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka zorganizoval akci, jejímž smyslem je zabránit mu v tom, aby se úřadu ujal. Křeček zdůraznil, že jako ombudsman se hodlá chovat v mezích zákona, což mimo jiné znamená, že bude hájit zájmy všech lidí, kteří se na úřad obrátí. Už jako advokát se ostatně zastával všech svých klientů. Ve sporech o bydlení opakovaně pracoval jako advokát i pro Romy. Bude prý zkrátka hájit každého, kdo se na něj obrátí, ale nebude věnovat specielní pozornost jedné menšině.

„Několikrát jsem zdůraznil, že jestliže největší počet právníků pracuje v oddělení diskriminace, kde je naopak nejmenší nával ve stížnosti občanů, tak to asi neodpovídá řádnému vedení úřadu. Toto bych chtěl nejprve změnit. Nebudeme vyhazovat, ale přeskupovat. Chybí nám lidé na oddělení, které se zabývá omezováním osobní svobody. Tam je jen 12 právníků, to potřebujeme velmi posílit,“ popsal své plány Křeček.

„Občané se na nás jinak neobracejí s diskriminačními problémy. Je to necelých pět procent stížností. Neobrací se ani na soudy, které to v první řadě řeší. Jde vidět, že to občany netrápí. Jestli to trápí nějaké neziskovky nebo aktivisty, to je v pořádku. Proti tomu nic nemám. Ale z pohledu veřejného ochránce musí být problematice věnována taková pozornost, která odpovídá zájmům a potřebám občanů. Nic více, nic méně,“ pokračoval.

Chce také, aby byla jasná jedna věc. Úřad ombudsmana tu podle Křečka není od toho, aby se dále angažoval v lidskoprávní problematice.

„Úřad ombudsmana nebyl stvořen pro lidskoprávní ochranu. Evropská unie vyžaduje, abychom zřídili nezávislou instituci, která bude chránit lidská práva. Na toto úřad ombudsmana není, je zřízen na to, aby chránil lidi před pochybením některých státních orgánů a úředníků. Jediné, kde se to dotýká lidských práv, je právě diskriminační agenda a rovné příležitosti, kde už nejednáme s úřady, ale zasahujeme do práv a povinností občanů. Tam je situace velmi složitá a je potřeba hledět na práva všech stran, nikoliv jen hlučných a práv se domáhajících skupin bez plnění povinností. Jsou také velké rozdíly ve společenském mínění menšin a většinové společnosti. Je také potřeba vzít v úvahu to, že zájmy nejsou práva. Že má někdo zájmy a snaží se z toho udělat práva, je jeden z problémů katalogu lidských práv, se kterým se stále potýkáme v celé Evropě a České republice zvlášť. Právo neočkovat děti, právo na domácí porody. Jaká práva? To jsou zájmy,“ uvedl Křeček.