Oba hosté se shodli na tom, že se prodlužuje věk dožití a dnešní sedmdesátníci zvládnou nyní často více než sedmdesátníci před sto lety. „Každý z nás by si měl uvědomit, že ho jednoho dne stáří čeká,“ konstatovala Šteflová. Lidé se učí aktivně stárnout. Kupříkladu mnohé cestovní kanceláře se naučily už s touto částí společnosti pracovat.

Podle Fialy je to velké téma pro politiky. Ale obávám se, že to není prioritou pro dnešní vládu. Lidé starší a postižení se moc neozývají. A pokud se moc neozývají, politici je často přehlížejí,“ posteskl si Fiala. Faktem však podle něj je, že růst životní úrovně ve společnosti vede k nižší porodnosti, takže to čeká takřka každou společnost. Šteflová doplnila, že zde mluvíme už o roce 2050.

To, jaké stáří budeme prožívat, záleží z velké části na nás samých, jak se stravujeme, jak se pohybujeme a tak podobně. Problém je ale i v našem systému jako celku. Je třeba propojit sociální a zdravotní systém, neboť spolu oba systémy úzce souvisejí. Dnes žijeme v zemi, kde se ministr sociálních věcí a ministr zdravotnictví hádají, co má kdo platit. Toto chápání je podle Fialy absolutně špatně. „Je třeba politická vůle změnit to, a pokud bude politická vůle, může to jít velmi rychle,“ vyjádřil své mínění host.

„Když máte osm tisíc důchodu, jak s tím chcete aktivně stárnout. Část dáte na nájem, část na léky a snad vám zbude i na jídlo,“ pokračoval v kanonádě Fiala. Už to by se mělo změnit. Šteflová doplnila, že se musíme snažit prodloužit život žitý tzv. naplno, v maximálním zdraví. Je sice hezké, že se lidé dožívají vysokého věku, ale k čemu to je, když jej mnoho seniorů prožívá v nemocech a bolestech.

Fiala dal dámě plně za pravdu a apeloval na politiky, aby podpořili rodiny, kde se starají jak o děti, tak o své rodiče, potažmo prarodiče. I v tom náš současný systém velmi pokulhává.