Velvyslanectví v oficiální informaci adresované starostovi šestého pražského obvodu uvádí, že Koněv vzhledem k věku v roce 1968 už ve vedení sovětské armády nebyl. Archivní údaje jeho účast na přípravě invaze nepotvrzují.

Maršál Koněv „v dubnu roku 1963 vzhledem k věku řídící činnost v ozbrojených silách SSSR opustil a byl zařazen do Skupiny generálních inspektorů Ministerstva obrany SSSR,“ píše velvyslanectví s odvoláním na údaje ústředního archivu ruského ministerstva obrany. Jediné, co Koněva s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

Podle prohlášení šesté městské části z minulého týdne má být do konce června na Koněvův pomník umístěna deska, která vysvětlí jeho působení na konci druhé světové války, při povstání v roce 1956 v Maďarsku i při okupaci Československa v roce 1968.

Starosta Kolář ČTK v reakci na prohlášení ambasády sdělil, že si za textem plánované tabulky stojí a jeho historickou přesnost si radnice nechala ověřit například Vojenským historickým ústavem. „Toto nejnovější tvrzení ruského velvyslanectví odkazující na sovětské archivnictví pro mě má podobnou váhu jako tvrzení, že se archivy StB dochovaly do dnešního dne netknuté. Ani bych se nedivil, kdyby ze sovětských análů na požádání vypadl i onen známý článek ‚vlevo dole,“ dodal.

Kolem Koněvovy sochy panuje kontroverze, v minulosti se objevila iniciativa žádající její odstranění. Pomník se dlouhodobě stává terčem vandalů, naposledy letos 8. května, kdy sochu někdo polil růžovou barvou.

Loni Moskva vyjádřila pobouření nad posprejováním podstavce sochy. „Jsme pobouřeni vandalským aktem proti pomníku maršála I.S. Koněva, který se stal 23. listopadu v Praze,“ uvedlo tehdy na webových stránkách ruské ministerstvo.