Za předsednickým stolem usedla vedle ní senátorka Daniela Kovářová, která by chtěla v této agendě pokračovat, a účast avizovala rovněž dvojice poslanců z největších sněmovních stran, Radek Vondráček, předseda ústavně-právního výboru z ANO, a Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny z ODS.

Ve Frýdlantském salónku Senátu usedl ústavní právník Jan Kudrna nebo předseda Svobodných Libor Vondráček.

Senátorka Chalánková shrnula, co všechno se v boji za zachování práva být offline v posledních letech odehrálo. Původně šlo o užší iniciativu na zajištění práva platit hotovostí, ale v posledních letech se ukázalo, že ochrana soukromí bude muset být koncipována mnohem šířeji.

Pokud jde o platby, v posledních týdnech při povodních se podle doktorky Chalánkové znovu ukázalo, jak je elektronický systém zranitelný, když v zaplavených městech bez elektřiny nefungovaly terminály.

Sledujeme ale mnoho jiných iniciativ státu, který se pod hesly o modernizaci snaží digitalizovat, přičemž sám není schopen ani propojit systémy mezi ministerstvy. Dopady těchto experimentů pak přenáší na občany.

Senátorka Daniela Kovářová si v posledních měsících všimla, že v médiích naopak sílí tendence prosazovat povinnost přijímat platební karty.

Téma je podle ní klíčové a dotýká se mnoha základních lidských práv. Proto otázky na tento postoj kladla všem kandidátům do Ústavního soudu.

Kovářová vzpomínala, že před rokem probíhala v Senátu na podobné téma související s digitalizací debata s úředníky z Ministerstva vnitra. Ti sebevědomě říkali, že „mladí to chtějí, brání tomu staří, protože z toho mají strach, ale my je to naučíme“.

Sama si dělala průzkum napříč generacemi a zjistila, že ve všech věkových skupinách 15 až 20 procent chce platit hotovostí. „Všichni máme karty, platíme telefonem, někteří hodinkami, ale všichni chceme mít zachováno právo volby,“ vysvětlovala.

Stát to přehazuje na občany

Podle ústavního právníka Jana Kudrny se dnes díky technologickému vývoji pohybujeme na civilizačním rozhraní, které vytváří zásadní právní otázky.

První odborný příspěvek přednesl právník Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium. Ta bojuje za ochranu práv a soukromí, mimo jiné uděluje každoroční cenu Big Brother Award.

Vobořilova přednáška rozebrala hlavní aspekty užívání moderních technologií. Jejich dostupnost, uživatelské dovednosti a motivaci lidí k užívání digitálních technologií.

Touto motivací je pro lidi nejčastěji jejich práce, kde musejí držet krok s trendy digitalizace. Někdy to přeroste v institucionální tlak, třeba v případě datových schránek, kdy byly k užívání této digitální novinky přinuceni všichni živnostníci.

Reakcí byly statisíce zrušených živností a další statisíce lidí tu schránku sice mají, ale ještě se do ní nikdy nepodívali. A to může být problém, protože touto cestou s nimi komunikují i úřady.

Česká společnost podle Vobořila není na digitalizaci připravena. Lidé ji doposud k životu nepotřebovali, i mobilní telefon využívají jen částečně. A netýká se to jen starších generací, i u těch mladších jejich digitální dovednosti často končí u hraní her a základních funkcí.