Za předsednickým stolem usedla vedle ní senátorka Daniela Kovářová, která by chtěla v této agendě pokračovat, a účast avizovala rovněž dvojice poslanců z největších sněmovních stran, Radek Vondráček, předseda ústavně-právního výboru z ANO, a Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny z ODS.
Ve Frýdlantském salónku Senátu usedl ústavní právník Jan Kudrna nebo předseda Svobodných Libor Vondráček.
Senátorka Chalánková shrnula, co všechno se v boji za zachování práva být offline v posledních letech odehrálo. Původně šlo o užší iniciativu na zajištění práva platit hotovostí, ale v posledních letech se ukázalo, že ochrana soukromí bude muset být koncipována mnohem šířeji.
Pokud jde o platby, v posledních týdnech při povodních se podle doktorky Chalánkové znovu ukázalo, jak je elektronický systém zranitelný, když v zaplavených městech bez elektřiny nefungovaly terminály.
Sledujeme ale mnoho jiných iniciativ státu, který se pod hesly o modernizaci snaží digitalizovat, přičemž sám není schopen ani propojit systémy mezi ministerstvy. Dopady těchto experimentů pak přenáší na občany.
Senátorka Daniela Kovářová si v posledních měsících všimla, že v médiích naopak sílí tendence prosazovat povinnost přijímat platební karty.
Téma je podle ní klíčové a dotýká se mnoha základních lidských práv. Proto otázky na tento postoj kladla všem kandidátům do Ústavního soudu.
Kovářová vzpomínala, že před rokem probíhala v Senátu na podobné téma související s digitalizací debata s úředníky z Ministerstva vnitra. Ti sebevědomě říkali, že „mladí to chtějí, brání tomu staří, protože z toho mají strach, ale my je to naučíme“.
Sama si dělala průzkum napříč generacemi a zjistila, že ve všech věkových skupinách 15 až 20 procent chce platit hotovostí. „Všichni máme karty, platíme telefonem, někteří hodinkami, ale všichni chceme mít zachováno právo volby,“ vysvětlovala.
Stát to přehazuje na občany
Podle ústavního právníka Jana Kudrny se dnes díky technologickému vývoji pohybujeme na civilizačním rozhraní, které vytváří zásadní právní otázky.
První odborný příspěvek přednesl právník Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium. Ta bojuje za ochranu práv a soukromí, mimo jiné uděluje každoroční cenu Big Brother Award.
Vobořilova přednáška rozebrala hlavní aspekty užívání moderních technologií. Jejich dostupnost, uživatelské dovednosti a motivaci lidí k užívání digitálních technologií.
Touto motivací je pro lidi nejčastěji jejich práce, kde musejí držet krok s trendy digitalizace. Někdy to přeroste v institucionální tlak, třeba v případě datových schránek, kdy byly k užívání této digitální novinky přinuceni všichni živnostníci.
Reakcí byly statisíce zrušených živností a další statisíce lidí tu schránku sice mají, ale ještě se do ní nikdy nepodívali. A to může být problém, protože touto cestou s nimi komunikují i úřady.
Česká společnost podle Vobořila není na digitalizaci připravena. Lidé ji doposud k životu nepotřebovali, i mobilní telefon využívají jen částečně. A netýká se to jen starších generací, i u těch mladších jejich digitální dovednosti často končí u hraní her a základních funkcí.
Fotogalerie: - Zemanova osmdesátka
Tím se podle Vobořila vytváří cosi, co se dá nazvat „digitální propastí“. Ta má několik rovin. Primární digitální propast dopadá na nízkopříjmové skupiny, které často nemají jiný přístup k internetu než mobilní telefon. Ale často je to starý telefon s problematickým bezpečnostním zajištěním, které je přímo ohrožuje.
Sekundární digitální propast se týká dovedností a kompetence. Tato propast se přitom spíše zvětšuje.
Výsledkem této digitální propasti je „digitální vyloučení“ části společnosti, které už je dnes na úrovni vyloučení sociálního.
Vobořil k tomu podotkl, že využívání některých technologických nástrojů odmítají nejen ti, kteří tyto technologie nezvládají, ale i ti, kteří je naopak zvládají nadstandardně a vědí, co dovedou.
To doložil statistikou, že 65 procent skupiny „digitálních optimistů“ má přes svůj optimismus pocit, že stát nedostatečně myslí na ty, kteří s moderními technologiemi nepracují.
Opakovaně se podle něj ukazuje, že stát spoléhá na to, že si občané nějak poradí sami nebo jim třeba pomohou příbuzní. Za covidu, když byla zavedena elektronická registrace pro nejstarší věkové skupiny, se stát dokonce pokoušel tento úkol přehodit na praktické lékaře.
Podle ústavního právníka Kudrny se ukazuje, že téma digitálních technologií a jejich dopadu na lidský život bude mít široký až civilizační dopad. A řešení bude muset být komplexní.
Z pohledu právníka přidal několik postřehů, jak digitalizace v posledních letech proměnila roli státu.
Ve finančních operacích roli státu v podstatě přebírají banky. A způsob, jakým se tak děje, je v mnoha případech alarmující, neboť s odkazem na bankovní pravidla či legislativu dochází v podstatě k omezování možnosti užívání vlastních peněz. A tím se dostáváme do rozporu s ústavním právem na ochranu majetku.
Aniž se o tom vede debata, dochází přes pravidla ESG ke škálování klientů, které reálně znamená omezení zásady rovnosti práv, rovněž formálně garantované v ústavě.
Digitalizace státní správy, kterou v posledních letech prosazoval zejména ministr Bartoš, vyvolává otázky, jak budou v digitálním světě naplněna práva občanů, která ústava a zákony chrání. Kudrna uvedl jako příklad podání formuláře. Pokud jej podáváte na pobočce, je možné na místě s úředníkem zhojit případné vady podání. V digitálním řízení není zřejmé, jak bude občan poučen, že jeho podání bylo vadné.
Češi mají rádi hotovost
Expert na kybernetickou bezpečnost Miroslav Klinger pak přednesl příspěvek o rizicích, které digitální technologie přinášejí pro oblast soukromí.
Souhlasil s Kudrnou, že třeba banky, na které stát přináší velkou část pravomocí, si tyto pravomoci často vykládají velmi extenzivně.
Senátorka Kovářová do debaty přispěla vlastním čerstvým zážitkem s bankou, kde si chtěla jen převést část svých úspor z běžného účtu na termínovaný. Kvůli aktuální novele unijní legislativy patnáct minut vyplňovala dotazník, kdy ji zaměstnanec banky musel vést, jinak by jím nebyla schopna projít.
Na to z pléna reagoval Dušan Hradil z Ministerstva financí, který vysvětloval, že jde o „investiční dotazník“, protože šlo o převod do kapitálového finančního produktu.
„Z našeho pohledu je dobře, že to probíhá,“ uvedl úředník. Trendem je podle něj důsledná ochrana před praním špinavých peněz, což má zabránit například financování terorismu.
Ministerstvo se kloní spíše k tomu, aby si o tom, zda chce přijímat hotovost, nebo karty, rozhodoval prodejce. Tato „smluvní volnost“ podle Ministerstva financí vede k tomu, že může být velmi široká možnost poskytování služeb. Povinnost přijímání hotovosti by řadu služeb znemožnila.
Psali jsme:
Otázkou podle úředníků také je, jaká má být síť pro výběr hotovosti. Takže navrhovatelkám řekly, že jejich povinnost mohou firmy obcházet třeba tak, že by bylo možné zaplatit hotově jen na firemní centrále v Praze či Brně.
Michal Vodrážka z České národní banky referoval o tom, že zatímco v minulé dekádě v Česku dvacet procent lidí vůbec nemělo bankovní účet (a dost jsme se tím v Evropě vymykali), covid to narovnal a nyní má účet 95 procent lidí.
Na druhou stranu podle něj Češi zjevně mají rádi hotovost, ale podnikatelé si toho jsou vědomi a pracují s tím. Z dat z terénu se nezdá, že by zde vznikaly oblasti, kde by se nedalo platit hotově.
A srovnával situaci se Švédskem, kde i soudy dovodily, že jediné místo, kde příjemce nesmí odmítnout hotovost, jsou nemocnice. Jinak si pravidlo „card only“ může nastavit kdokoliv.
Po přestávce debata pokračovala otázkami, zda je třeba „právo na analog“ kotvit do ústavy a zda je v právním řádu vůbec třeba.
Diskutující zde doplnil i právník Pavel Hasenkopf.
Podkladem pro diskusi byl legislativní návrh vypracovaný skupinou senátorů, který má měnit ústavu a Listinu práv a svobod.
Podle tohoto návrhu má být například garantováno, že nikdo nesmí být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí.
Debata se vedla o tom, jak moc má být tato „ochrana“ konkretizována, nebo naopak formulována obecně.
Digitalizace po česku:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má se zachovat možnost platit hotovostí?
autor: Jakub Vosáhlo
