Vyplývá to z dnešní zprávy NKÚ. Podle ministerstva financí vznikaly nedostatky nedostatečnou kontrolní činností jednotlivých správců programů a spadají do období minulých vlád. Programové financování by mělo zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní. V letech 2009 až 2015 jím v ČR prošlo 415 miliard korun. „Místo aby programové financování sloužilo k vyhodnocení budoucích i už proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém programového financování je tak v České republice jen formální,“ uvedl NKÚ.

Česko je na tom nejhůř

Ministerstvo financí například u žádné z 24 kontrolovaných akcí nestanovilo cíle ani indikátory tak, aby je bylo možné vyhodnotit. U dvou programů také samo sobě trvání programů prodlužovalo, a to i v době, kdy už měly být ukončeny.

Podle NKÚ je to obecný problém a na tuto praxi poukazuje opakovaně. „Hlavně kvůli formálnosti programového financování skončila Česká republika nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání s dalšími zeměmi, jako jsou například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko nebo Německo,“ uvedl NKÚ.

Informační systémy, které mají shromažďovat data o investicích a dotacích, spravuje ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Podle NKÚ ale systémy neplní svůj účel, protože data v nich nejsou kompletní a spolehlivá. Například GFŘ v Centrální evidenci dotací z rozpočtu (IS CEDR III) evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad jako poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože ten nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl.

Podle ministerstva financí vznikla loni nová verze informačního systému, ve které již není možné, aby u akcí a programů nebyly stanoveny parametry a indikátory. „Ani k dalším nedostatkům, jako je umělé prodlužování programů, nemůže díky nově nastaveným pravidlům dojít. Rovněž je zajištěna řádná kontrola plnění cílů, parametrů a indikátorů,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová.

Ministerstvo financí upozorňuje, že uvedená pochybení spadají do období minulých vlád

NKÚ poukázal i na nesrovnalosti v údajích o dotacích deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v informačním systému DotInfo EDS pro stejné neziskové organizace evidovalo ministerstvo financí dotace 342 milionů korun. Jiný informační systém pak v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly.

„Ministerstvo financí při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže,“ dodal NKÚ.

Podle ministerstva ale NKÚ zpochybnil zadání několika veřejných zakázek, jejichž celková hodnota představovala zanedbatelný zlomek z kontrolovaných výdajů. Navíc prý šlo o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž proces zadávání zákon o veřejných zakázkách neupravuje.

„Ministerstvo financí upozorňuje, že uvedená pochybení spadají do období minulých vlád a s nástupem současného vedení zásadním způsobem změnilo a zprůhlednilo způsob zadávání veřejných zakázek,“ dodala Vaidišová.