Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) by stažení muselo zřejmě vést k přehodnocení mise. Upozornila ale na to, že ještě nejsou známé podrobnosti. Šedivý a Černochová to dnes řekli ČTK v reakci na zprávy amerických médií.

Spojené státy podle nich plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 000 vojáků. Americký prezident Donald Trump už tento týden oznámil odchod USA ze Sýrie. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.

Ministr obrany Lubomír Metnar ČTK sdělil, že v tuto chvíli česká obrana změny v nasazení v Afghánistánu neplánuje. Závažné otázky týkající se zahraničněpolitických závazků je podle něj potřeba řešit se spojenci. Ocenil zároveň práci Mattise.

Bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel ČTK řekl, že v avizovaném stažení vidí kontinuitu Trumpových prohlášení, nastává ale v době, kdy tomu neodpovídají bezpečnostní podmínky. Takovým krokem podle něj mohou být znejistěni spojenci Američanů, kteří teprve relativně nedávno souhlasili s navýšením své vojenské účasti v zemi. Je to i případ ČR. Domnívá se, že podobně jako USA mohou reagovat i další státy, což by vedlo k erozi mise. V souvislosti s českými vojáky poukázal na to, že většina amerických vojáků je umístěna na základně Bagrám, kterou Češi hlídají. Pokud by americká armáda přehodnotila přístup k ostraze základny, mělo by to dopad i na ně, protože pro svou práci potřebují americké zpravodajské informace.

Černochová poukázala na to, že v případě stahování z Afghánistánu jde zatím o nepotvrzené informace, a nejsou proto ani známé detaily. „NATO, pokud vím, nic takového dosud neřešilo. Nevíme tedy nejenom nic o rozsahu, ale ani o tom, jaké jednotky by Spojené státy stahovaly, protože kromě alianční mise Resolute Support mají v Afghánistánu další vojáky na bilaterální bázi,“ poznamenala. Proto se podle ní dá nyní těžko spekulovat, jaké dopady by tento krok měl na české působení v misi. „Každopádně stažení amerického příspěvku by zřejmě muselo vést k přehodnocení mise, ale o tom budou představitelé Aliance předpokládám teprve jednat,“ dodala.

Zároveň podotkla, že bude důležité, kdo nahradí ministra obrany Mattise, který oznámil kvůli neshodám s Trumpem odchod, a nakolik pokročí mírová jednání o politickém urovnání v Afghánistánu.

Šedivý označil údajný Trumpův plán na stažení až poloviny amerických vojáků z Afghánistánu za dost nečekaný, i když o omezení zahraničních misí mluvil dlouhodobě. „Pořád to neznamenalo, že by úplně ty vojáky stáhl. Jak se zdá, tak se teď rozhodl, že tento krok udělá,“ řekl Šedivý. Protože k němu přistoupil poměrně nečekaně, bude to podle něj znamenat pro spojence problém.

V zemi by totiž museli rozšířit své působení a nahradit schopnosti, které Američané opustí. Znamenalo by to také podle Šedivého omezení podpory, kterou Američané poskytují Afgháncům. Není si ale jist, že by měla mise skončit. Připomněl slova šéfa NATO Jense Stoltenberga, který působení v Afghánistánu označil za důležité a podle kterého Aliance nemůže odejít do doby, než Afghánci budou schopni svou zemi ovládat.

Šedivý se domnívá, že by snížení americké přítomnosti znamenalo tlak na další zvýšení českého příspěvku. Podle nového mandátu, který schválil český Parlament v létě, může být v zemi až 390 českých vojáků. Podle Šedivého by spojenci po ČR mohli chtít třeba větší zapojení techniky, jako bylo v minulosti působení vrtulníků.

Částečné stažení amerických vojáků nevítá. Řekl, že by NATO mělo úkol, který zahájilo, také dokončit, což znamená připravit afghánskou armádu na zajištění bezpečnosti země. „Víme, že teď afghánská armáda prochází určitou krizí, tak bychom asi neměli odejít,“ poznamenal s odkazem na značné ztráty afghánských bezpečnostních sil. „Mám pocit že bychom měli ještě politicky zvážit, nakolik to je správné řešení,“ dodal.