"Beneš byl moc příjemný a milý. Na zahradě u jeho vily jsme několikrát byli a povídal si s námi. Choval se k nám úplně přirozeně," řekla ČTK Buriánková.

Dodnes bydlí v bytě v Sezimově Ústí. Od Benešovy vily je vzdálena jen několik stovek metrů. Přestože v březnu oslaví 102. narozeniny, je prakticky soběstačná. "Samozřejmě jí musíme s některými věcmi pomoci. Ale jinak babička bydlí sama," uvedla její snacha Irena Buriánková.

Edvard Beneš měl k Sezimově Ústí blízký vztah. Jezdíval tam už před první světovou válkou, kdy jeho bratr vlastnil mlýn v části Soukeník. Později si Beneš poblíž toho místa nechal se svou ženou Hanou postavit vilu.

"Beneš byl sokol stejně jako my. U jeho rakve jsme proto stáli v sokolském kroji. Pamatuji si, že chvíli tam s námi byla jeho manželka Hana," uvedla Buriánková, která pochází z Přerova. Do Sezimova Ústí se přestěhovala ve svých jedenadvaceti letech, když její muž nastoupil do místních Baťových závodů. "Předtím dělal u Bati ve Zlíně a pak dostal místo v Sezimově Ústí, tak jsme se sem přestěhovali," řekla.

Krátce poté, co se s manželem přesunuli na jih Čech, začala potkávat Beneše. "Zahrada jeho vily bývala otevřená, normálně jsme tam mohli chodit. Ráda na to vzpomínám," uvedla. Narodila se v době Rakouska- Uherska. Zažila první republiku, protektorát i komunistický režim. Pokud by všechny éry včetně nynější srovnala, nenajde jedinou, kterou by vyzvedla nad ty ostatní. "Já jsem vlastně byla šťastná a spokojená v každé době," řekla Buriánková.