Zatímco v roce 2015 Česká národní banka (ČNB) na nákup mincí (stříbrných pamětních a zlatých mincí stejně jako těch běžných z obecného kovu) vynaložila celkem 145 milionů korun, v roce 2016 to už bylo 204 miliony a v roce 2017 již 265 milionů korun. Loni pak částka opět rostla, když se vyšplhala na sumu 305,7 milionu korun.

Mezi lety 2011 a 2018. tedy za posledních 8 let pak banka za ražbu pamětních a oběžných mincí utratila celkem 1,6 miliardy korun. A to bez započtení ceny zlata u pamětních mincí.  V posledních čtyřech letech rostla výrazně především suma, kterou ČNB vydává na ražbu oběžných mincí z obecného kovu.

Vyšší potřeba oběživa by mohla souviset s obdobím ekonomického růstu a konjunktury, které v posledních několika letech Česká republika zažívá.

Myslí si to i analytik a ekonom Lukáš Kovanda. „Souvisí to s ekonomickou prosperitou uplynulých let. Ekonomický růst jde ruku v ruce s intenzivnějším platebním stykem,“ sdělil Kovanda ParlamentnímListům.cz.

Na vině je konjunktura 

Podle Kovandy je v důsledku ekonomické konjunktury „třeba i intenzivněji razit mince a tisknout bankovky“. „Růst mezd napříč ekonomikou stejně jako růst cen energií a řady surovin pak nákladnost výroby peněz umocňuje,“ upřesnil Kovanda.

Podobný názor zastává i analytik a ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Výroba mincí souvisí s potřebou oběhu hotovostních peněz v ekonomice. Velikost oběživa je postupně navyšována s tím, jak roste ekonomika. Rostoucí ekonomika potřebuje více oběživa, aby v ní mohlo být provedeno více transakcí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Křeček.

Zcela opačného názoru je ekonom a bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek.

„Skoro jisté je, že to vůbec nesouvisí s růstem ekonomiky. Ta je totiž obsluhována dominantně bezhotovostními penězi, trochu pak papírovými penězi a mince jsou z hlediska ekonomiky jako celku naprosto marginální,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Mládek. „Tady bude nějaký technický důvod. Turisté více odvážejí naše mince domů a je třeba razit nové. Náklady na výrobu mincí stouply. Objevilo se velké množství různých zařízení, která vyžadují mince,“ zaspekuloval někdejší politik.

Nárůst táhne oběživo

Co se týče nárůstu objemu peněz, které ČNB každoročně za ražbu utrácí, rostla především suma, kterou banka vydává za oběžné mince z obecného kovu.

V roce 2015 ČNB za ražbu pamětních a běžných mincí utrácela zhruba stejně: na mince z obecného kovu šlo 72 milionů korun, na dodávky mincí z drahých kovů pak 73 milionů.

O rok později už ale za dodávky běžných oběžných mincí banka zaplatila zhruba trojnásobek toho co za dodávky mincí pamětních: tedy 153 milionů korun za oběžné mince proti 51 milionům za mince ze vzácných kovů.

Podobná situace byla i předloni, kdy banka za mince z obecného kovu utratila celkem 186 milionů korun, přičemž na pamětní 78 milionů. Všechny údaje lze nalézt v ročních zprávách, které ČNB předkládá poslancům z hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.

Informaci o tom, kolik peněz šlo na ražbu mincí v loňském roce, zpráva explicitně neobsahuje. Česká národní banka ji ovšem k dispozici má a ParlamentnímListům.cz ji sdělila na vyžádání.

Nepřekvapivě suma opět rostla. V roce 2018 šlo na ražbu mincí celkem 305,7 milionu korun. Z toho šlo na oběžné mince z běžného kovu celkem 206,1 milionu korun, více než dvojnásobek částky věnované na ražbu pamětních mincí (99,6 milionu korun).

Mince pro Českou národní banku dlouhodobě razí soukromá společnost Česká mincovna, která vznikla odpojením ze severočeského Jablonexu. V České republice působí ještě jedna konkureční Pražská mincovna.