„Myslím si, že je to jen nafouknutá bublina,“ říká starší žena S., která žije na okraji Mladé Boleslavi. Padesátitisícového města, kde sídlí jeden z největších tuzemských zaměstnavatelů Škoda Auto. Podle ní jsou zprávy o možné katastrofě, tedy konci zdejší automobilky, jen fámou. „Auta se budou prodávat vždycky, všichni je potřebujeme. Já bych se bez něj neobešla,“ doplňuje. Ve svém názoru o „nesmrtelnosti Škodovky“, je ale dosti osamocená.

Strach o zaměstnání

„To víte, že se to tady řeší a skoro pořád. Drahé energie, přesuny nadnárodního průmyslu do Asie, americká cla, greendealový zákaz spalovacích motorů, a tak dále. Byli bychom úplně v prdeli a z Bolky by se stalo město feťáků, somráků a zoufalých cizinců bez práce,“ vysvětluje Pavel, podle debaty celkem dobře informovaný chlapík ve středních letech, před bufetem Dřevák, jakousi retro stravovnou u moderního nákupního centra Bondy. Když se ho zeptám, jestli maká přímo ve Škodovce, dost se ošívá, ale nakonec kývne. Dolovat z něj, na jakém úseku, nemám to srdce.

Mladá Boleslav je kolejemi a třídou Václava Klementa rozkrojená jako dort zhruba na čtyři různě veliké kousky. A ten jeden kus, to je Škodovka. Firma v Česku zaměstnává zhruba 37 000 lidí, ale podle nedávného sdělení jejího šéfa Klause Zellmera by měla kvůli výrobě elektromobilů projít určitou zeštíhlující kúrou. Podle plánů do roku 2028 by ji mělo opustit 15 procent pracovníků, což ve hře čísel znamená zhruba 6000 lidí.

Fotogalerie: - V multikulti Bolce

„Všichni maj stažený řitě. Přitom ty pojebaní Vietkongové neudělaj tak přesný součástky, jako děláme tady. Tenhle svět se řítí někam, kde už tomu přestávám rozumět. Mě baví automobilový závody, dělám tam ochranku, ale jestli skončí Škodovka, tak vymalováno, po prdeli,“ říká mi večer K., který vyrábí v přidruženém podniku součástky pro Škodovku. Dáváme si pivko v pivnici Bingo.

Nad přísliby odborářů

„Situace ve VW (Firma Volkswagen AG vlastní českou Škodovku. Pozn. red.) je nyní velmi vážná, od války je to za posledních osmdesát let nejhorší situace. Jedním z důvodů je elektromobilita. My jsme udělali z pohledu ekologie dobré kroky, elektromobilita je dobrá cesta. Chtěli jsme být vpředu, ale zůstali jsme v tom sami. Evropa zůstala konzervativní a nepodpořila e-mobilitu tak, jak slibovala. Řešily se volby, Ukrajina, ale ne třeba tlak Číny,“ řekl na sklonku loňského roku šéf odborové organizace ve Škoda Auto Jaroslav Povšík webu Novinky.cz.

Když ho oslovily ParlamentníListy.cz, neozval se. Když ho oslovily vícekrát, ozval se jakýsi Milan Šprencl, jeho asistent, s tím, že mu máme zaslat dotazy. To ParlamentníListy.cz udělaly. Když jsme se ozvali posléze, vymlouvala se ta osoba, že to s Povšíkem ještě nekonzultovala, protože toho má moc. A ticho po pěšině. Jestli tímto způsobem odboráři, kteří se starají o ohrožené zaměstnance v českých podnicích, komunikují s tiskem, tak se člověk nemůže divit, že jejich podpora ve společnosti strmě klesá. Povšík ani Šprencl nikdy, což je běžná slušnost a měli je to naučit jejich rodiče, neodpověděli.

Ve Škoda Muzeum si však můžete prohlédnout úplně všechno. I nejnovější modely aut, dost futuristické. Docela velkou zajímavostí tam pro mě byl Český betlém Davida Černého, no toho, co přebarvil sovětský tank na růžovo. Jde o bronzovo-plastické vyjádření našich dějin, které fakt připomíná tradiční betlém. Jen v jedné plastice nedokázal opustit své sebestředné ego, takže je tam sedící na obráceném koni, jako na jeho plastice svatého Václava sedícího na obráceném koni v pražské pasáži Lucerny. Když jsem se ve Škodě Muzeum zeptal dámy, která tam prodávala suvenýry, na obavy ohledně konce automobilky, odvětila: „Tady o tom nic nevíme. Každopádně muzeum bude určitě fungovat dál.“