Prozatímní ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský chápe spor o vzácnou lokalitu na jedné straně jako touhu přírodovědců ponechat celý ekosystém vlastním přírodním silám i za cenu, že ho celý sežere kůrovec, na straně druhé jako pohled lesníka a návštěvníka. „Když jdu po Šumavě, tak někdy nevidím žádný zelený strom, a to mě hrozně štve. Všude jsou jen suché stromy," říká Stráský v rozhovoru pro týdeník Instinkt.

„Přírodovědci mají radost, když vidí, že to je všechno hnědé. Já tyhle jejich emoce nemůžu pochopit," přiznává prozatímní ředitel, který prý funkci nebral proto, aby hledal kompromis mezi odpůrci a zastánci zásahů v parku. „Můj hlavní úkol, se kterým jsem přišel, bylo zastavit kůrovce. Nebylo řečeno, že kompromisem," upozorňuje Stráský.

Do čela Národního parku se nechal přemluvit Klausem

Zdůrazňuje přitom, že se do čela parku vůbec nehrnul a funkce mu byla přidělena. K souhlasu s ní ho prý přemluvila až hlava státu. „Pan prezident. Klaus mi řekl, když jsem do toho deset let kecal, tak to mám jít udělat. Já jsem o tohle nestál a budu rád, až to skončí. Vždyť já jsem měl čas se do lesa podívat jen o Velikonocích dopoledne!" stěžuje si jeden ze zakládajících členů ODS.

Kritici ho podezírají z podpory zájmových podnikatelských skupin, které chtějí vydělat na těžbě dřeva v národním parku. A z budování sjezdovek, lanovek či zábavních center. „Po jedné hoře, která je na Šumavě a která jistě měla a má stejnou přírodní hodnotu, jezdí na jedné straně lyžaři a na druhé straně řádí kůrovec. Taková je situace," poukazuje Strásky na rozdílnost Šumavy na rakouské i české straně.

Šumava by se měla zákonem rozdělit na části podle konkrétního určení

Sám by byl pro to zákonem rozdělit Šumavu na část, která se nechá těm, jimž se říká vědci, část pro nevědce, kterým se říká lesáci, pak třetí část pro návštěvníky a čtvrtá část, která se týká obcí. „Jedna strana si ale myslí, že by měla mít sedmdesát procent Šumavy. Pak se ty další do parku nevejdou. Ten zákon by měl přesně vymezit území pro rozvoj obcí, pro měkkou turistiku, pro kulturní krajinu, a kde se bude moci třeba postavit penzion," říká předseda Klubu českých turistů.

Je přesvědčen o tom, že když se nebude bojovat s kůrovcem, tak to bude mít katastrofické důsledky. „Teď máme v parku třináct procent prvních zón. V nich potřebujeme vykácet 400 stromů. Loni přitom uschlo na Šumavě 500 tisíc stromů a 345 tisíc stromů předchozí pan ředitel nechal vykácet. Copak můj plán znamená nějakou změnu koncepce?" ptá se Stráský.

Stráský chce kácet proto, aby se nemuselo kácet víc

Plánuje přitom kácení jen vyznačených stromů, které už jsou napadené. „To kácení se přece dělá proto, aby se nemuselo kácet víc! Jakmile tam ty napadené stromy necháme a že si pak příroda poradí sama, tak to znamená, že z každého uschlého stromu vyletí kůrovec na dalších osm stromů, tak to aspoň říkají teoretici. A tak by to šlo do nekonečna," varuje ředitel NP Šumava.

K věci:

Stráský dal povel k chemickému postřiku NP Šumava. Povolení nemá 

Člověk jako Stráský nemůže chránit přírodu, křičí ekologové 

Stráský řeší Šumavu jako hospodářství, namítá Schwarzenberg

Foto: npsumava.cz