„Dnes budeme podrobně rozebírat, kdo a jak mohl pochybit v rámci platných zákonů. Mohla být Policie České republiky akčnější a prozíravější? Lze se spokojit zčásti začerněným konstatováním policejního prezidia pro poslance, že policie nepochybila? Pracují složky integrovaného záchranného systému jako dobře promazaný stroj nebo spolupráce mezi nimi drhne? Dodržovala Filozofická fakulta Karlovy univerzity svá vlastní bezpečnostní pravidla a předpisy? Vznikne parlamentní vyšetřovací komise, jak požaduje hnutí ANO? A proč je takové ticho? Otázek je mnoho, odpovědí málo,“ poznamenala úvodem vysílání moderátorka Jana Bobošíková.

Následně se Hermana zeptala na to, že on podrobně studoval pravidla integrovaného záchranného systému, do kterého patří mimo jiné i Policie České republiky. „Konfrontoval jste je s veřejně dostupnými informacemi, které se k vám dostaly o té hrůze, kterou jsme prožili v prosinci loňského roku. Zabýval jste se rodinou vraha Kozáka, jeho rodinným zázemím. Co vás vedlo k tomu, že se tou kauzou tak podrobně a vlastně teď už dlouhodobě zabýváte?“ zeptala se Bobošíková.

„Tak v první řadě to bylo takové to podivné mlčení, které se po několika dnech od té strašné události rozhostilo napříč mediální a politickou scénou. A to nikdy nevěstí nic dobrého. Já jsem si počkal vlastně na ty první výstupy, na první tiskové konference, potom začátkem ledna od policie, a potom přes všechny pochybnosti, které ve mně jako uzrávaly, když jsem se potom dozvěděl, že odbor vnitřní kontroly policie neshledal vlastně žádnou chybu, respektive všechno shledal v pořádku. Až na nějaké drobné výčitky, tak mě to prostě nakoplo a začal jsem se tomu věnovat opravdu do hloubky,“ poznamenal Herman a rozebral pochybení. Porovnával totiž katalog typových činností IZS s tím, co se skutečně dělo.

„Největší rozdíly s tím, jak to z mého pohledu mělo vypadat a konfrontováno s tím, jak to vypadalo, tak jsem našel hned v úvodu toho celého případu. To znamená někde v první půlhodině od té chvíle, co se policie dozvěděla o možné sebevraždě nebo o úmyslu spáchat sebevraždu u toho vraha Kozáka. Tam si myslím, že bezprostředně potom mělo následovat, nebo byly tam důvody pro vyhlášení poplachu prvního a následně i druhého stupně typové činnosti, demonstrační úmysl sebevraždy. K tomu prostě ten katalogový soubor vysloveně vyzývá,“ sdělil Herman a vysvětlil, co měl integrovaný systém dělat.

„Měli vyhlásit ten poplach, ten první a následně druhý stupeň, když se potvrdilo, že ten otec vlastně byl zavražděn a oni potom našli i nástražný výbušný systém. To znamená zase přesně typová činnost: nástražný výbušný systém ve stadiu dokonání s reálnou hrozbou spojení obou činností. To znamená nástražný výbušný systém i prostě ta sebevražda, úmysl sebevraždy, která mohla ohrozit ještě někoho jiného – a taky ohrozila,“ řekl Herman. Poplach dle jeho slov měli vyhlašovat policisté, kteří dorazili na to místo. „Všechno to tam vlastně jako první zjistili. V tu chvíli z mého pohledu měl být určen nějaký velicí důstojník, který měl takhle konat,“ řekl. „A jaké máte vysvětlení proto, že policie neudělala opatření, ačkoliv měla informace?“ zeptala se Hermana Bobošíková.

„Já pro to nemám vysvětlení reálné. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že jsou to také jenom lidi a pracovali pod velkým stresem, pod velkým tlakem, protože skutečně to není úplně běžný případ, ani ze začátku to nebyl běžný případ, i vzhledem k tomu nástražnému výbušnému systému, ale prostě nelze to asi nějak omluvit. Pokud přijedu někam, kde vidím člověka, který má tři díry v hlavě a v blízkosti jeho je nastražený výbušný systém, tak prostě musím takhle jednat, musím vyhlásit poplach,“ poznamenal Herman.

„Současně s tímhle měli být určení nějací lidé, nějací odpovědní policejní důstojníci, kteří měli s tou situací seznámit vedení školy, to znamená vedení Filozofické fakulty nebo samotné Univerzity Karlovy, protože bylo jasné nebo nebylo jasné, ale všechno k tomu nasvědčovalo, že ten člověk jede prostě do Prahy, že jede na svou fakultu, a pokud by to upozornění od policie šlo na tu fakultu někdy kolem jedné hodiny odpoledne, tak já se odvážím tvrdit, že prostě to všecko dopadlo úplně jinak,“ dodal Herman.

Rozebral také to, co zveřejnila sama filozofická fakulta. „Oni vydali na svém webu taková dvě prohlášení, jedno bylo, pokud se pamatuju, jak probíhaly ty věci, než se stala ta tragédie, než začala ta střelba. Druhé bylo potom, co se stalo a oni tam sami přiznávají, že jeden člověk z vedení, který byl na poradě u, tuším, rektorky, tak byl odvolán z té porady a setkal se s policistou, který ho upozornil na to, že v budově může být ozbrojený člověk. A já prostě, hlava mi nebere, že tenhle člen vedení té fakulty, tak se vrátil na tu poradu zpátky a prostě to tam nikomu neřekl, nebo to tam někomu řekl, ale nikdo nic neudělal. Pak jsme se tam dokonce v tom samém prohlášení dočetli, že paní děkanka se chystala v tu samou dobu nebo po skončení té porady před třetí hodinou, tak se chystala na vánoční zpívání, které tam v tu dobu mělo od 15 hodin probíhat. To znamená, tam byli pozvaní studenti, veřejnost – oni mají podezření od policisty, že tam je ozbrojený člověk a jdou na vánoční zpívání, já to prostě nechápu,“ doplnil. 

Herman se věnoval také evakuačnímu plánu filozofické fakulty, podle nějž se ho vedení fakulty ani lidé na fakultě nedrželi. „Nedrželi se evakuačního plánu, protože v tom evakuačním plánu je napsáno, že studenti se mají evakuovat do ulice Valentinská a ne prostě na to náměstí nebo na prostranství před fakultou. Byla to zase chyba, protože ta Valentinská ulice je samozřejmě užší a ti studenti by tam nebyli prostě na očích toho střelce. Nicméně tady je ještě druhá věc, která mě na tom zaujala, a já si teď jenom vzpomenu na pár filmů, které jsme viděli, nebo které jsme měli možnost sledovat. A tam je úplně automatické, že ti policisté si prostě vytáhnou odněkud plány té budovy. Já neříkám, že to takhle musí být nutně ve skutečnosti, ale prvně si měli vyžádat od vedení té školy plány budovy, evakuační plán budovy a podle toho se měli řídit. Protože tam byly i zmatky, oni nevěděli, kudy do toho čtvrtého patra, protože to čtvrté patro bylo nějak představováno. Prostě mohli celý zásah uspíšit a mohli se vyhnout těmhle komplikacím z mého pohledu – ale prostě oni ten evakuační plán neměli,“ řekl Herman, že je vůbec otázkou, kdo vyhlásil evakuaci. 

Závěrem se Herman věnoval také rodinnému zázemí Davida Kozáka. „Podle všeho on žil v neúplné rodině, protože matka s nimi v tom domě v Hostouni nežila. Jsou tam různé podezřelé věci, jako majetkové nebo podezřelé, nestandardní věci majetkové, že oni vlastně žili v domě, který měli ve společném jmění manželů, ale na pozemku, který vlastnil jenom ten pan Stanislav, ten otec zavražděný. Já jsem se dostal i k tomu, nebo dostal, první informace byla, že on pracoval jako vedoucí v ostraze na letišti. Narazil jsem i na to, že na tom letišti pracovala i sestra toho vraha a shodou okolností ona napsala bakalářskou práci na téma veřejné ohrožení veřejných prostor. To znamená to, co ten její bratr vlastně spáchal, tak ona popsala předtím. Což vůbec nechci spojovat s nějakým úmyslem, je to strašná náhoda, ale je to prostě věc, která unikla všem sdělovacím prostředkům a myslím si, že to akorát vypovídá o tom, jak to nikdo neměl vůli zkoumat,“ dodal Herman. Hnutí ANO, jehož je členem, bude chtít zřízení vyšetřovací komise v Poslanecké sněmovny.