Česká republika letos slavila výročí 25 let, kdy je součástí Severoatlantické aliance. K tomu při příležitosti 75. výročí od vzniku NATO Senát hostil veřejnou debatu, kde s projevem vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

„My jsme NATO. Nejsme žádný nováček. Připomínali jsme si teď 25 let našeho trvání v NATO a neseme odpovědnost za to, jak NATO funguje, stejně jako všichni ostatní,“ řekl Vystrčil, který byl 30. května spolu s Lubomírem Metnarem – předsedou Sněmovního výboru pro obranu a bývalým ministrem obrany - hostem na ČT24.

„Tak my Češi jsme v rámci NATO spolehlivým a uznávaným partnerem, s velmi dobrým renomé,“ doplnil Metnar s tím, že Česko vždy vystupovalo jako partner spolu s dalšími členskými státy NATO.

Moderátorka České televize namítla, jak NATO obstojí v nadcházejících letech, vzhledem k tomu, že vojenští experti mluví o přílišném klidu v kolektivní obraně a „usínání“ stálých členů v posledních letech v tomto směru. Zmínila také, že Evropa zatím nedokázala dostát svému slibu dodat Ukrajině letos milion granátů a evropské zbrojovky nestíhají.

Předseda Senátu Vystrčil je navzdory tomu přesvědčen, že situace se zásadně mění. „Tou poslední kapkou byla ruská agrese na Ukrajině. My jsme si uvědomili, že už není možné jenom takzvaně vybírat tu mírovou dividendu a příliš se nestarat o to, jestli věnujeme dostatečně peněz do obrany a naší bezpečnosti,“ uvedl Vystrčil s tím, že sám Stoltenberg při svém projevu řekl, že zemí, které na obranu přispívaly dvěma procenty z HDP, bylo v roce 2019 jen šest a dnes jich je téměř 18. „Situace se zásadně mění a už není možné spoléhat pouze na Spojené státy americké.“

Včera světem též rezonovala zpráva, že Bidenova administrativa v tichosti udělila Ukrajině povolení k úderům na území Ruska – výhradně v okolí Charkova – za použití zbraní poskytnutých USA. Informoval o tom informační server Politico s odvoláním na tři anonymní americké představitele.

Je to dobře? „To je otázka, protože je to velmi důležitý moment. Je to o těch zárukách… dneska došlo k té progresi ze strany Spojených států, ale jsou tady i další – Německo, Itálie, Španělsko… přistupují k tomu velmi rezervovaně a s ohledem na to, že si nejsou jistí, zdali tohle nebude směr k určité eskalaci. Já se na to dívám, že je to určitá hra s červenými liniemi. Je to šachová partie, a pro mě je důležité, aby zde byla diskuse, že bude zaručena bezpečnost,“ odpověděl Metnar. „Je důležité, aby byla zaručena bezpečnost České republiky, aby nedošlo k eskalaci té války na Ukrajině a nedošlo k zatažení některých členů aliance do války.“

Vystrčil doplnil, že právo na obranu své územní celistvosti v sobě obsahuje možnost útočit zbraněmi i na území státu, který je v daném konfliktu agresorem. „To znamená, že pokud chce Kyjev útočit i tak, že munice bude použita na území Ruska, tak je to z hlediska mezinárodního práva v pořádku a ta situace je taková, že dneska Rusko útočí na Charkov a má své zbraňové systémy na území Ruska,“ uvedl Vystrčil. „V takovém případě je reakce logická. Není možné neumožnit Ukrajině, aby se bránila i tak, že bude posílat svou munici a bude se bránit i tak, že bude moci likvidovat zbrojní arsenál, který na ni útočí.“

Rozhodnutí prezidenta Bidena tak Vystrčil považuje za rozumné a správné. Že by se jakékoliv vojenské akce měli zúčastnit i vojáci NATO, předseda Senátu nepovažuje za pravděpodobné. „Jestli jednotlivé země tam posílají své instruktory a podobně, to je jejich rozhodnutí,“ dodal.

Podle Metnara by se Česká republika k tomuto neměla připojovat. „Že bychom měli poslat byť instruktory na výcvik na Ukrajinu. Vidím tam velké riziko, které bylo avizováno ze strany ruského agresora,“ řekl předseda sněmovního výboru pro obranu. „Nedomnívám se, že to je ta správná cesta pomoci.“

V závěru rozhovoru Vystrčil znovu zdůraznil potřebu posilovat obranyschopnost Česka. „Měli bychom se chovat tak, že si uvědomíme, že pokud nebudeme obranyschopní a nebudeme se starat o své bezpečí, tak tím způsobujeme, že jsme více ohrožení a to napadení a válka, že k nám přijde, je pravděpodobnější,“ řekl s tím, že ten, kdo je slabý a neozbrojený je nejsnadnější kořistí.