Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) udělal podle Tomáše Klvani dobře, když mlčel, případně mlžil. Oznámil toliko, že se Alího Fajáda a jeho komplice rozhodl nevydat do Spojených států, ačkoli si to náš spojenec v NATO velmi přál. České právo takovou možnost ministrovi dává a Pelikán ji využil. Tečka. Stejně se měl zachovat i jeho vládní kolega Stropnický.

Historie ukazuje, že Francie s teroristy vyjednává, možná jim i platí a hovoří s nimi i Izrael či Spojené státy. Je to pochopitelné, kdo by se nesnažil chránit vlastní občany. Ale nikdo o tom nemluví.

Celý komentář najdete zde.

„Co si ale nedovedu představit, je, že na postu ministra obrany sedí užvaněný chlápek, který co neví, to nepoví. I kdyby opravdu k výměně takto došlo, ministr vlády, natožpak obrany, nesmí žádnou takovou dohodu otevřeně potvrdit. Lhát nesmí, ale může klidně mlčet nebo mlžit jako Pelikán. Stropnického trubka je totiž jak na veřejnosti oficiálně potvrzenou urážkou našeho spojence ve Washingtonu, tak na veřejnosti oficiálně potvrzeným oznámením teroristům: můžete to klidně zase někdy zkusit znova, my už se s vámi nějak dohodneme. Jde o Stropnického profesionální (ministerské a diplomatické, nikoliv herecké) selhání. Jenže u nás nic takového už nikoho nevzruší,“ zlobí se Klvaňa.

Není se co divit. Česká veřejnost i média otupěla po kanonádě populistických výroků exprezidenta Václava Klause a jeho nástupce Miloše Zemana.