„Je to symbolické místo: Zde se v září 1938 rozhodlo o odtržení Sudet od tehdejšího Československa. Sudetští Němci mezitím už od půli 30. let 20. století houfně přijímali říšské občanství, zříkali se toho českého a usilovali o ‚návrat do vlasti‘ (Heim ins Reich),“ poznamenal Kobza.
Toto přání se jim pak podle Kobzy na více než šest let splnilo. „V březnu 1939 došlo k okupaci českých zemí (Slovensko se den předtím osamostatnilo), byl ustaven tzv. Protektorát Čechy a Morava, který byl považován za integrální součást německé nacistické říše,“ uvedl.
„Nebýt Rudé armády, možná bychom na našem území dnes mluvili německy, přesněji ta část z našich rodin, která by tehdejšími německými úřady byla uznána za převychovatelnou. Ti ostatní by proletěli komínem nebo skončili na Sibiři. K odkazu tohoto věru humánního společenství se desítky let hlásí onen svrchu jmenovaný Sudetendeutsche Landsmannschaft. Již dlouhá léta vedený Berndem Posseltem, jehož svého času Miloš Zeman se svou příslovečnou hubatostí, ale poměrně přesně nazval ‚Hitlerem po výkrmu‘,“ zmínil Kobza.
„Sudetoněmecké sdružení se zaklíná láskou ke staré vlasti, přísahá, že mu nejde o vrácení majetků a peněz, nýbrž pouze o přátelské vztahy v evropském duchu. O Evropě sám Posselt mluví často a rád. Ostatně, byl dvacet let (1994–2014) i poslancem Evropského parlamentu. A hlavně je již od roku 1998 předsedou Kalergiho Panevropské unie v Německu. Což je organizace mající za cíl faktickou likvidaci suverénních národních států a jejich rozpuštění v budoucí federální Evropě pod německým vedením pomocí masivní migrace z Afriky. Mimochodem, dlouholetým předsedou moravské sekce téže Panevropské unie byl dnešní předseda ODS Petr Fiala, v 90. letech úzký Posseltův spolupracovník. Nevzpomíná však už na to, kterak na sklonku milénia, před naším vstupem do EU, pilně dojížděl do Prahy komisař pro rozšíření Günter Verheugen a za pomoci domácích přisluhovačů (Cyril Svoboda, Emanuel Mandler, Petr Pithart atd.) dosti agresivně podmiňoval náš vstup do EU vyplacením jakýchsi náhrad sudeťákům – tehdy šlo myslím o 300 mld. Kč, skoro polovinu tehdejšího ročního státního rozpočtu. Jen statečností tehdejších českých zákonodárců naše země nespadla do německé náruče již tehdy,“ dodal.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.