Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení v rozhovoru pro časopis Týden vysvětlil, že malá skupina z nacionalistického křídla sudetských Němců zdůrazňuje rozdíly mezi poválečným vyhnáním a dnešní uprchlickou vlnou a nechce mít s vyhnanci a uprchlíky z jiných kontinentů nic společného. Mnohem větší skupina evropsky orientovaných krajanů, kterou prý reprezentuje i on sám, ale údajně vidí podobnost mezi osudem a utrpením poválečných a dnešních vyhnanců. Proto je prý solidární s těmi, kdo přicházejí, a upozorňuje německou veřejnost na určité paralely mezi minulostí a přítomností.

Osud poválečných vysídlenců z Československa a dnešních migrantů spatřují sudetští Němci třeba v tom, že i pováleční vyhnanci měli zpočátku velké problémy s integrací do společnosti. Přišli sice do Německa, znali jazyk, ovšem byli zpočátku nazýváni „cikány“ nebo „zparchantělými uprchlíky“.

„Ani o Syřanech není možné mluvit jako o uprchlících v pravém slova smyslu, jsou to vyhnanci. Pamatuji si, že můj otec a moji prarodiče byli vždycky rozhořčeni, když je někdo nazval uprchlíky. Oni neměli nikdy v úmyslu opustit svoji zemi, v níž jejich předci žili po staletí, nebo dokonce uprchnout. I Syřané byli ze své válkou zničené země prakticky vyhnáni,“ říká Posselt.

Mluvčí sudetských Němců si také třeba na rozdíl od prezidenta Zemana nemyslí, že Evropě hrozí nebezpečí islamizace. Podobně hodnotí i problematiku terorismu. „Dnes nás ohrožuje několik tisíc islámských „top“ teroristů, kteří žijí v Evropské unii, většinou se v EU také narodili a jsou francouzskými, belgickými a možná i českými občany. Dávat problém boje proti těmto teroristům do jednoho pytle s problémem uprchlictví, to je čirá demagogie,“ zdůrazňuje Posselt.