„Zelenskyj zde s námi z pochopitelných důvodů být nemůže,“ řekl Posselt, který je šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) hájícího zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Cenu tak za Zelenského symbolicky převzala Olga Kovalčuková. „Paní Kovalčuková není zmocněnkyní prezidenta Zelenského, ale představitelkou ukrajinského lidu,“ řekl Posselt.

Posselt v projevu zdůraznil, že výběr Zelenského byl jednomyslný a že sudetští Němci se pro jeho ocenění rozhodli na znamení podpory Ukrajinců. „Ukrajinci bojují i za nás a naši svobodu,“ řekl Posselt.

Zatímco Zelenského ocenilo Sudetoněmecké krajanské sdružení za letošní rok, Iohannis, který pochází z německé rodiny sedmihradských Sasů, cenu převzal zpětně za rok 2020. Tehdy se sjezd kvůli pandemii nemoci covid-19 nekonal a loňský sjezd, který byl kvůli pandemii svolán v omezené podobě a v náhradním termínu do Mnichova, k tomu nebyl podle Posselta vhodný.

Iohannis v děkovném projevu sudetské Němce ocenil za to, že se rozhodli vyznamenat právě Zelenského. „Je to podpora Ukrajině, která má právo se suverénně a svobodně rozhodnout o vlastní cestě,“ řekl. Prohlásil také, že sudetští Němci jsou z historie dobře poučeni o hodnotách jako jsou svoboda, demokracie, právní stát, solidarita či vzájemný respekt.

O historických zkušenostech sudetských Němců hovořil i Posselt. „Jsou mezi námi tací, kteří říkají, ať se Ukrajina vzdá poloviny či čtvrtiny svého území, aby byl mír. To je nebezpečná iluze, se kterou my sudetští Němci máme zkušenosti,“ uvedl. V roce 1938 bylo Československo západními mocnostmi přinuceno předat pohraničí Německu, což ale nacistického vůdce Adolfa Hitlera od válečných plánů nezastavilo.

Podle Posselta není cílem ruského prezidenta Vladimira Putina jen Ukrajina, ale vytvoření Euroasie vedené Moskvou. „Nejdříve chce obnovit Sovětský svaz, pak rozdělit Evropu a nakonec vytvořit Euroasii od Lisabonu po Vladivostok,“ řekl. Posselt zároveň ocenil, že Rumunsko, které s Ukrajinou hraničí, je již zakotveno v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. „Kdyby tomu tak nebylo, bůhví jaké nebezpečí by nyní na pobřeží Černého moře hrozilo,“ řekl.

O ruské invazi hovořil na úvod dnešního dne také Steffen Hörtler, zemský předseda bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení, podle kterého si válku v Evropě nikdo nepřál a nikdo ji nečekal. „A nyní, 77 let po (druhé světové) válce jsou v Evropě na útěku před válkou na Ukrajině miliony uprchlíků,“ řekl.

Bavorská ministryně pro rodinu, práci a sociální záležitosti Ulrike Scharfová, která má nad sudetskými Němci záštitu, letošní sjezd označila nejen za oslavu původu a tradic, ale také za symbolický svátek svobody, demokracie a sebeurčení pro Ukrajinu.

Letošní sjezd, který začal v pátek, je výjimečně čtyřdenní. V pondělí sudetští Němci pořádají pouť do Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku, na což Hörtler upozornil. „Nikdy dříve jsme nebyli blíže naší staré vlasti než nyní v Hofu,“ řekl o příhraničním bavorském městě, kde se sudetští Němci sešli letos poprvé. „Letošní sjezd je navíc přeshraniční. V pátek jsme měli česko-německý komunální kongres ve Františkových Lázních a v pondělí pořádáme pouť do Chlumu Svaté Maří,“ uvedl.

Na sjezdu má své představitele i Česká republika, kterou reprezentuje generální konzulka v Mnichově Ivana Červenková. To, že nepřijeli žádní členové české vlády, Posselt chápe. Řekl, že Česko se plně věnuje přípravě předsednictví v Evropské unii, které bude zastávat ve druhé polovině letošního roku. Uvedl, že sudetští Němci mají od českého předsednictví kvůli válce na Ukrajině a udržení evropské jednoty velká očekávání. „Český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ zdůraznil.

Zatímco současní čeští ministři v Hofu nejsou, na sjezd dorazili někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a bývalý český ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Herman byl prvním členem české vlády, který se sudetoněmeckého sjezdu zúčastnil. „Tehdy v roce 2016 jsi zbořil zeď a postavil most,“ řekl dnes Posselt Hermanovi, kterému loni sudetští Němci udělili Evropskou cenu Karla IV.