Summit NATO. ČT pozvala experty. Zazněly obavy z Trumpa

10.07.2024 20:50 | Monitoring

Ve Washingtonu byl ve středu večer zahájen první den pracovních jednání summitu Severoatlantické aliance. Provázejí jej značné obavy o to, jak bude NATO fungovat jako aliance po příštích amerických volbách. O tom, jak se Aliance připravuje na možný návrat Donalda Trumpa a zda je skutečně nezvratný vstup Ukrajiny do NATO, debatovali v ČT24 Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií a senátor KDU-ČSL, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Patrik Kunčar.

Summit NATO. ČT pozvala experty. Zazněly obavy z Trumpa
Foto: ČT24
Popisek: Nástup představitelů jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance před zahájením pracovního jednání na summitu NATO

Summit se mimo jiné nese ve znamení oslav 75. výročí existence NATO. Dominantní jsou ale spíše obavy z dalšího a přípravy na všechny bezpečnostní výzvy, které současnost přináší. „NATO jako největší vojenská aliance na světě se nachází v mezinárodním bezpečnostním prostředí, které není stabilní a přináší s sebou celou řadu výzev. O celé té řadě výzev se tam bude mluvit. Jsou zde obavy o to, jak bude NATO fungovat jako aliance po příštích amerických volbách,“ komentoval dění v ČT24 Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií.

Velké téma washingtonského summitu je právě Ukrajina, ať už jde o pomoc napadené zemi, tak otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. „Myslím, že ten jazyk, který se objeví v závěrečném komuniké, pořád nebude to, co by si prezident Ukrajiny představoval. Ten jazyk bude pravděpodobně mluvit o tom, že cesta Ukrajiny ke členství do NATO je nezvratná, ale pro spoustu diváků to bude znít, jako když si diplomati hrají se slovíčky, prakticky to pro Ukrajinu neznamená, že se do NATO dostane dříve,“ míní Smetana, ředitel Pražského centra pro výzkum míru. Ukrajina se podle něj stane členem NATO až ve chvíli, kdy se podaří tuto válku ukončit.

K debatě se připojil také senátor KDU-ČSL, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Patrik Kunčar. V rámci přičleňování Ukrajiny k NATO vyzdvihl jako zásadní vojenskou pomoc a celý přislíbený balík pomoci pro Ukrajinu. „Ruku v ruce s tím musí jít i diplomacie. Za poslední měsíce se toho podařilo udělat hodně, klíčovým hráčem jsou ale Spojené státy, které mají před prezidentskými volbami. Do listopadu se bude vyčkávat, jak se Amerika postaví k další pomoci a budoucímu členství Ukrajiny v rámci NATO,“ podotkl.

Přiklání se k názoru, že případná výměna v Bílém domě nic nezmění na tom, jak spolehlivým spojencem budou Spojené státy v rámci NATO, jak dnes uvedl končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Před každými volbami zaznívají nejrůznější populistické sliby, věřím, že Spojené státy, které dlouhodobě dokazují, že jsou spolehlivým spojencem v rámci Severoatlantické aliance, že budou i nadále,“ míní Kunčar. Následně zmínil obavu, že může dojít k určitému „ochlazení“.

Bere vážně výroky Donalda Trumpa, že by Spojené státy pod jeho vedením nemusely přijít na pomoc členským zemím NATO ve východní Evropě, pokud by je napadlo Rusko? „Každý vzkaz je třeba brát vážně. Nevěřím ale, že by Spojené státy nepřišly na pomoc svému spojenci v rámci NATO. Druhá věc je jejich postoj k Ukrajině a k případnému vyjednávání s Vladimirem Putinem,“ míní člen horní parlamentní komory.

Na mnoha krocích projednávaných na summitu NATO je vidno, že se Aliance připravuje na možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Řešit se bude i to, jak ochránit pomoc pro Ukrajinu před Trumpem. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Stoltenberg uvedl, že očekává od summitu i shodu na balíku pomoci pro Ukrajinu.

„Ta příprava je tam jasná, promítá se do některých témat. A co víme z debat na summitu, je to téma, které tam visí ve vzduchu, je debatováno velmi aktivně. Nedokážu si představit, že v případě znovuzvolení Trumpa budeme mluvit o tom, že NATO funguje tak jako doposud. Přístup Spojených států pak bude v mnoha ohledech principiálně jiný, je to velmi pravděpodobné a s tím musí Evropa počítat,“ uvedl Smetana.

Jako politické prohlášení Smetana vnímá Trumpova slova o tom, že po svém případném znovuzvolení prezidentem vyřeší válku na Ukrajině. Že se bude Donald Trump snažit o velmi rychlé řešení situace a i možná přístupem, který pro Ukrajinu nebude příjemný, to je podle jeho názoru velmi pravděpodobné. „Může jít o vytvoření značného tlaku Trumpa a jeho administrativy na mírovou dohodu, kdy jedním z aspektů, který by mohl pomoci se k mírové dohodě dostat, by bylo, aby si Rusko zachovalo některá z území, která aktuálně okupuje, toho se Kyjev obává,“ dodal Smetana.

Generální tajemník NATO Stoltenberg dnes řekl, že od Ruska v tuto chvíli nehrozí bezprostředně ohrožení žádné z aliančních zemí. Kunčar to označil za snahu o uklidnění situace: „Generální tajemník NATO má zřejmě informace, které tomu nasvědčují. Vnímám to jako pozitivní zprávu, která přispěje i k uklidnění situace u nás,“ uvedl senátor.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Slibovala, že neodstoupí. Ale palác nakonec opustila. Změna v Gruzii, některým v USA navzdory

11:00 Slibovala, že neodstoupí. Ale palác nakonec opustila. Změna v Gruzii, některým v USA navzdory

Jako kdyby v Česku v roce 2003 proběhly prezidentské volby, poslanci by zvolili Václava Klause, ale …