„Ale zase na druhou stranu skutečně žijeme pořád ve světě, který není duchovní, ale materiální. To znamená, že pořád tyto věci musíme nějakým způsobem vyrobit, a pořád potřebujeme jak fosilní paliva, tak další – třeba kovy, které se používají v průmyslu, hnojiva, a tak dále,“ podotkla ekonomka. Bude prý záležet na tom, jakou formu bude mít partnerství s Čínou.

„Vidíme, že Čína není úplně nadšená z toho, že by v této situaci měla nějak intenzivně pomáhat Rusku, ale na druhou stranu se nestaví proti němu. Ale že by tam byla nějaká silnější ekonomická výpomoc, to úplně nevidíme, a spíš je to hodně dané byznysově,“ usuzuje ekonomka a dodává, že vztah nebude rovnocenný.

Hlavní u Ruska ovšem bude, zda bude mít dostatečnou populační základnu. „Největší bohatství každé země není paladium, ani ropa a zemní plyn, ale lidé na daném území,“ pravila ekonomka. Rusko si podle ní bude muset najít svůj model rozvoje, stejně jako si ho našla Čína nebo Singapur či Jižní Korea.