Inflace v Česku dosáhla v březnu meziročně hodnoty 2,7 %, stejně jako v únoru. A přestože se celková míra inflace drží stabilní, výrazně v porovnání s loňským březnem vzrostly ceny potravin.
Jedním ze symbolů nejen Velikonoc, ale i aktuálního zdražování, jsou vejce. V Česku zdražila nejvíce ze všech zemí EU – mezi únorem a březnem o 20 %, meziročně pak o 40 %.
„Lidi až tak moc netrápí to konkrétní číslo, které jste ukázala – tedy ta meziroční změna, posun z roku na rok. To, co všichni skutečně žijeme, je fakt, že se po obrovské vlně inflace mezi lety 2021 až 2023 posunula samotná úroveň cen výrazně výš,“ upozornil Mojmír Hampl v Partii. „Když my, jako ekonomové, mluvíme o meziročních změnách, zůstává v tom skryto, že cenová hladina se posunula na úplně jinou úroveň – a to je něco, co lidé skutečně cítí.“
Hampl upozorňuje, že rozdíl vnímání inflace mezi lidmi a centrálními bankéři je zásadní: „Řekl bych, že se s tím celkem špatně vyrovnávají centrální bankéři. Oni totiž cílují inflaci – to konkrétní číslo, pod třemi procenty. A i když jsou vyšší ceny potravin částečně kompenzovány třeba poklesem cen pohonných hmot, lidé v hlavě necílují inflaci. Lidé vnímají cenovou hladinu – a tam je krajně nepravděpodobné, že bychom se někdy vrátili k úrovni cen z roku 2020 nebo 2021,“ pokračoval ekonom.
Tak výrazný růst cen vajec, jaký vidíme v Česku, je překvapivý. Je vyšší než v USA, kde řeší tzv. vaječnou krizi dokonce i prezident Donald Trump, i než v zemích silně zasažených ptačí chřipkou, jako jsou Maďarsko a Itálie.
Cena vejce od zemědělců 3,30 Kč, v obchodě za 7 Kč. Kde končí rozdíl?
Které z menších opozičních stran se dostanou do PSP ČR?Anketa
„Tento rozdíl je zásadní. A podobně bychom mohli hodnotit i další komodity, typicky máslo, které výrazně zdražilo třeba před Vánoci. Lidé si pak logicky kladou otázku, kde ten rozdíl končí – jestli u obchodních řetězců nebo jinde. A jen doplním, že vejce navíc není komodita, která by běžně procházela celým potravinářským řetězcem, jak tomu je například u pečiva,“ poznamenala Švihlíková.
Krize životních nákladů neskončila, jen se přestala měřit
Ilona Švihlíková zdůrazňuje, že lidé žijí s novou, vyšší úrovní cen – a že návrat k dřívějším hodnotám u klíčových komodit není reálný. „Zažíváme, podobně jako řada dalších zemí – zejména těch, které řadíme mezi vyspělé – velmi výraznou krizi životních nákladů. Míra inflace a její interpretace spoustu lidí rozčílí. Tváříme se, že ten problém skončil, že inflace je v tom rámci, v tom koridoru 2 % plus minus jeden procentní bod. Ale to nereflektuje životní situaci většiny domácností,“ upozornila.
Mojmír Hampl reaguje na výroky politiků, kteří tvrdí, že potraviny už nejsou tak drahé. Připomíná, že když porovnáme delší časovou osu, zdražení je stále výrazné – a návrat zpět by měl vysoké společenské náklady. „Co se opravdu utrhlo, byla ta velká pocovidová inflace ve vyspělých zemích. Ta situace nebyla autoritami, které to mají v popisu práce, dominantně centrálními bankami, zvládnuta,“ podotýká.
„Ani neexistuje jednoduchý způsob, jak to rozlité mléko dostat zpátky do sklenice. Protože deflační tendence, které by tlačily cenovou hladinu dolů, by vyžadovaly něco, co si nikdo nepřeje – strašně slabou koupěschopnou poptávku, strašně nízké mzdy a strašně vysokou nezaměstnanost,“ upozornil Hampl.
„Strašně rád bych si vzpomenul na jediný okamžik, kdy bychom my jako Češi řekli, že u nás bylo levno. Takový moment, myslím, nebyl. Neustále máme pocit, že by mohlo být levněji, nebo že by naše životní náklady mohly být nižší,“ poznamenal ekonom.
Na otázku, jestli se máme těšit na to, že bude líp, Švihlíková odpovídá s varováním – a přidává konkrétní příklad z USA. „Upozornila bych, že i Američané, kteří bývají často velmi optimističtí, zažili krizi životních nákladů tak silnou, že zapříčinila poměrně razantní politickou změnu, kterou dnes v USA vidíme. Myslím si, že je třeba říct, že vysoká inflace by nás měla trošku ponoukat i k tomu, zamyslet se nad tím, jak u nás vůbec funguje konkurence na jednotlivých trzích. Je potřeba se podívat na to, jakým způsobem funguje ÚOHS a jestli má dostatečné pravomoci a jestli je využívá, stejně tak je to otázka i na ERÚ, to jsou významné a citlivé položky, se kterými se spotřebitelé denně setkávají,“ dodala Švihlíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že vysoké ceny potravin v Česku nejsou způsobené jen inflací, ale také nedostatečnou konkurencí a přehnanými maržemi obchodních řetězců?
autor: Natálie Brožovská
