SOSP na svých stránkách uvádí příklady, jak velké internetové platformy mohou ovlivňovat politický boj, přičemž cenzura směřuje zejména ke konzervativním stranám. Tak například Facebook v roce 2019 zablokoval účet malé německé straně Der Dritte Weg (Třetí cesta) kvůli článku o migrantech.

„Když se v bytech panelových domů ubytovává stále více (kulturně cizích a odlišných) cizinců žádajících o azyl, kteří svou vděčnost někdy vyjadřují násilím a trestnými činy, nemá mnoho Němců v této čtvrti žádné vyhlídky…“ cituje SOSP text příspěvku Třetí cesty.

Tento příspěvek měl Facebook označit za nenávistný a oznámit, že porušuje zásady komunity. Článku omezil viditelnost a na 30 dní zablokoval celý kanál. „Strana se obrátila na Zemský soud Frankenthal s požadavkem na obnovení přístupu ke svému profilu, k odblokování kanálu a obnovení zveřejněného článku. Zemský soud žádosti nevyhověl a odvolání zamítl i Vrchní soud ve Zweibrückenu,“ líčí Společnost na obranu svobody projevu.

Do věci se tak musel vložit Spolkový ústavní soud, který následně rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým nařídil službě Facebook zpřístupnit žalobci jeho profil až do oficiálního ukončení voleb do Evropského parlamentu. „Rozhodnutí vydané v rámci předběžného přezkumu tak upřednostnilo právo politických stran v souvislosti s volbami na přístup k velkým platformám sociálních sítí jako Facebook, aby byla zajištěna jejich svoboda vyjadřovat politické názory a svůj politický program. Soud vyhodnotil možnost vyjádření politických názorů a politickou diskusi na sociálních sítích během politických voleb jako klíčovou,“ uvádí SOSP.

Právě sociální sítě jsou totiž v posledních letech klíčovým aspektem každých voleb a dokáží výsledky voleb výrazně ovlivnit. „Nejznámějším příkladem je americká kauza Twitter Files, z níž vyšlo najevo, že síť Twitter zásadním způsobem zasáhla do amerických prezidentských voleb 2020, čímž při těsném souboji ovlivnila jejich celkový výsledek. A bylo by naivní se domnívat, že snahy zasahovat do voleb se nedějí i v Evropě,“ varuje Společnost na obranu svobody projevu.

Takové snahy měly proběhnout například před loňskými parlamentními volbami na Slovensku. „V týdnu před volebním dnem tam proběhla důvěrná jednání úředníků předchozí vlády, zástupců Evropské komise a zástupců platforem Facebook, Google a TikTok o tom, jak ,omezit šíření dezinformací a proruské propagandy' ze strany ,slovenských uživatelů internetu včetně stoupenců expremiéra Roberta Fica',“ tvrdí SOSP a dodává, že síť X pod novým vlastníkem Elonem Muskem účast odmítla, protože ctí svobodu slova.  

„Ty vzletně znějící formulace lze chápat jako přípravu na odstranění publikovaného obsahu na kanálech některých kandidátů nebo stran. Naštěstí k tomuto omezení svobody projevu (zatím) nenašli odvahu,“ dodává SOSP, že se zatím jen připravuje půda.

A to zejména díky schválení unijní legislativy Digital Services Act, která prý nabízí Evropské komisi právní nástroje k omezování svobody slova pod záminkou odstranění obsahu, který by „narušoval občanský diskurs“ nebo přinášel „systémová rizika“. „Tyto vágní formulace a opakované vyhrůžky komisařů Jourové a Bretona dávají tušit, že unijní nomenklatura, která tak rády vydírá některé konzervativnější vlády, se nebude rozpakovat zasáhnout do voleb v členských zemích ve prospěch nebo neprospěch určitých kandidátů,“ varuje SOSP s tím, že jako první test poslouží červnové volby do Evropského parlamentu.

„Proto je tak důležité pro zachování demokracie v EU, aby měli všichni kandidáti a kandidující strany rovné podmínky v soutěži o hlasy potenciálních voličů na digitálních platformách. Je na nás všech, abychom to hlídali,“ dodává Společnost na obranu svobody projevu.