„Svoboda projevu znamená, že budeme tolerovat názory, se kterými zásadně nesouhlasíme. A podle mého názoru je to správně, musíme tolerovat odlišné názory. Jakékoliv snahy státu a státní moci je omezit, bychom měli vnímat jako presumpci nedůvěry proti státním zásahům,“ řekl redakci Roman Joch. Jiná situace by podle něj nastala, pokud by se Česká republika ocitla v přímém válečném konfliktu: „Je nutné říci jednu věc. Když jsme ve válce, tak zavřeme mediální kanály nepřátel, se kterými jsme ve válce. Ale Česká republika je tak napůl – my nejsme v ozbrojené válce proti Ruské federaci, ale zároveň velmi silně pomáháme Ukrajině. Nejsme neutrální a ukrajinskému úsilí o obranu pomáháme, řekl bych, z Evropy tak na třetím místě, a je to správně,“ uvedl.

Zablokovat určité internetové stránky v tak mimořádné situaci označil sice za přijatelné, ale zároveň za těžké riziko. „Jak řekl premiér, bylo to na hraně a už by se v tom nemělo pokračovat. Nyní by žádné weby neměly být zrušeny. Maximální svoboda slova projevu je to, co nás odlišuje od Ruska,“ sdělil Roman Joch. Ten už před osmi lety v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ohledně cenzury řekl (ZDE): „Kdyby však první ruský voják překročil hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě proruské weby zablokovat a smazat a – abyste měli v redakci PL veselo, neboť dobře víte, zda se vás to také týká – po dobu konfliktu s Ruskem v Pobaltí redaktory proruských webů internovat.“

Cenzura jen v případě válečného stavu

Za svým prohlášením si stojí doposud. „To je správné. Je třeba nechat maximální svobodu slova, ale pokud ruská armáda napadne členské území Severoatlantické aliance a hlavně pobaltské země, rukavičky půjdou dolů a nasadíme si rukavice boxerské. V této situaci nejsme, a proto jsem s velkým váháním mírně proti tomu, co vláda udělala – tedy, že požadovala blokaci webů. Ale chápu, Česká republika není neutrální – jsme na straně Ukrajiny. Pokud by ruští vojáci napadli Pobaltí, ocitneme se ve válce,“ sdělil Joch. Publicista označil takové riziko za minimální a odhadl ho na pět procent. Současně zdůraznil, že i když je riziko nízké, není nulové. „Zatím to vypadá, že nás Putin zastrašil vyhrožováním a my se ho bojíme a on se nás také bojí. A to je zásadně špatně. My nechceme jít do války s Ruskem, nemá smysl, aby se válka rozšířila do Pobaltí nebo na Slovensko. Potřebujeme válku udržet na Ukrajině a potřebujeme, aby Rusko na Ukrajině prohrálo,“ podotkl k tomu.