"Teď se v Číně můžou smát a psát, že je tam větší svoboda vědeckého bádání než v Česku. Ševečkův chaos a neprofesionalita nebo jednání pod politickým tlakem." Tak zní posměšné věty z článku jakéhosi Michala Novotného "Kontroverzní amatér nebo ředitel?", který se šíří po tuzemské Akademii věd. Ne moc důvtipný anonym, který mají ParlamentníListy.cz k dispozici, útočí na šéfa tamního Filosofického ústavu Ondřeje Ševečka, dotýká se kauzy spojené s bývalým ředitelem Centra globálních studií Markem Hrubcem a zamýšlí se nad svobodou zdejšího vědeckého bádání. A jak to tedy je?

Autorka Putinovy biografie

Politoložka Veronika Sušová-Salminen napsala mimo jiných knihu Putin: Nezkreslená zpráva o mocném muži a jeho zemi, která vyšla v roce 2015. Z různých stran v ní hodnotí jeho a ruskou politiku. Na stránkách Centra globálních studií se píše, že tam pracuje od prvního dubna 2021 a zaměřuje se na výzkum Ruska. Jenže ona už tam nepracuje.

"Ano, je pravda, že mi nebyl prodloužen pracovní poměr. V polovině března mi osobní oddělení poslalo výstupní list, kde je uvedeno, že důvodem ukončení pracovního poměru je 'vypršení smlouvy na dobu určitou'. Bylo to ale překvapení, protože atestační komise, která v únoru hodnotila kvalitu mojí práce za první ani ne rok, doporučila něco jiného. Doporučila prodloužení smlouvy do roku 2024 a přitom potvrdila i moje odborné řazení, vědecký pracovník. Zrovna jsem tak byla uprostřed přípravy grantu a společně s finskými, norskými a dalšími kolegy jsem chystala mezinárodní workshop na letošní podzim a měla jsem v plánu aktivní účast na mezinárodních konferencích. Připravovala jsem i novou knížku. Pochopila jsem z toho, že o neprodloužení smlouvy rozhodl od stolu pan ředitel Ševeček navzdory atestační komisi a pokud vím také vedení centra. Důvody pana ředitele neznám, nesdělil mi je. Dostala jsem jen ten e-mail z osobního oddělení," napsala nám nyní Veronika Sušová-Salminen a doplnila: "Moje smlouva nebyla prodloužena za těch okolností, které jsem popsala. Ty mi přišly dost zvláštní a docela nehodné této instituce. Ale tu dělají vždycky lidé."

Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR mělo mimo jiné zajišťovat i nezávislé bádání o Rusku a Číně. O tom už je dnes ticho po pěšině. Hlavním důvodem byla kauza s institutem podezřelým ze špionáže pro Čínu a několika dalšími údajnými prohřešky. Na to konto byl odvolán ředitel Centra globálních studií Marek Hrubec a v institutu došlo k personálnímu zemětřesení. Některým lidem nebyla prodloužena smlouva jako Sušové-Salminen anebo museli centrum opustit, jiní byli degradováni ve svých vědeckých postech. Docent Hrubec napsal ParlamentnímListům.cz k otázkám, že se nejprve k věci vyjádří sám za sebe na pracovišti a až pak do médií, takže by byl nerad citován.

Podivný anonym

Zpravodajský web Aktuálně.cz vydal sérii článků, kde popisuje, že Marek Hrubec, který na Akademii věd zastřešoval mimo jiné výzkum Číny, se objevil pod oslavnými texty čínského režimu, platil "odsouzeného antisemitu", který spolupořádal konference prestižní instituce a oba muži byli angažováni čínskou organizací podezřívanou ze špionáže. Na to konto byl vedením Filosofického ústavu Hrubec po verdiktu Akademické rady z postu šéfa Centra globálních studií odvolán. "Současně Filosofický ústav podá podnět k nezávislému posouzení celého případu etickou komisí Akademie věd," napsala pak Aktuálně.cz mluvčí ústavu Jana Říhová.

Ve výše zmíněném anonymu se píše: "Od podzimu se na Akademii věd diskutovala mediální kauza o Číně. Předmětem sporu byly body: členství ve vědecké radě budapešťského výzkumného ústavu, články v čínských novinách a univerzitní spolupracovník. Komise pro etiku vědecké práce Akademie po svém delším vyšetřování zjistila, že tyto body podzimní mediální kauzy o Číně nebyly podloženy a osočení byla lichá. Komise v nich neshledala žádný problém, jen potvrdila dodatečný argument o vydané knize. Novinář Aktuálně.cz se ukázal jako skandalizující ideologický rétor, který není důvěryhodný."

Komise pro etiku vědecké práce opravdu v Hrubcově jednání neshledala žádný problém a rozhodla, že etický kodex neporušil. Známá sinoložka a kritička komunistické Číny Olga Lomová napsala na svém blogu na Aktuálně.cz, že se v rozhodnutí etické komise promítá nepochopení pro způsob instrumentalizace vědy v politickém systému Čínské lidové republiky. Ostatně za obviněním, že Hrubec sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou někteří experti označují za projekt čínských zpravodajců, stojí web Sinopsis.cz, kterého je profesorka Lomová spoluzakladatelkou.

"Odsouzen za antisemitismus jsem nikdy nebyl. Soud upustil od potrestání. S českou Akademií věd jsem několik let externě spolupracoval v rámci své vědecké specializace a organizačně i odborně se podílel na konferencích o Rusku a Číně. Za své publikační výstupy v českých i zahraničních odborných časopisech jsem byl několikrát oceněn. Mými aktivitami na Akademii věd se v rámci celé kauzy etická komise také zabývala a konstatovala, že mé práci nelze nic vytknout," prohlásil rusista Ladislav Zemánek, dle několika článků Aktuálně.cz odsouzený antisemita.

Svobodné bádání

"Já jsem oficiální vyjádření etické komise neviděla, takže se k tomu nemůžu vyjádřit. Opravdu ale došlo k řadě změn. Nemyslím ale, že je standardní, aby se na vědecké instituci napřed dělala podobná rozhodnutí a pak se zjišťovala provinění, která zazněla z nějakých médií. Čekala bych, že bude fungovat presumpce neviny a že se Akademie, která není politickou institucí, bude snažit svoje vědce ochránit před podobným tlakem zvenčí, případ samozřejmě prozkoumá a pak rozhodne. Překvapilo mě to dost nepříjemně," zmínila Sušová-Salminen.

V anonymním článku je pak napadán šéf Filosofického ústavu Akademie, pod nějž Centrum globálních studií spadá, Ondřej Ševeček s tím, že je úřednický typ, který neví, co je to vědecká práce v náročnějších pokročilejších fázích badatelského života a jak vědecky tým vést. Dost podstatný je ale fakt, že v roce 2020 udělil Hrubcovi jednu z Cen za popularizaci. "Marek Hrubec se ve svých článcích věnoval pandemii covid-19 v českém i zahraničním prostředí, současně přinášel odborný pohled k široce medializovanému tématu nepodmíněného základního příjmu a ke zkušenostem s jeho zaváděním v některých zemích," píše se na stránkách Filosofického ústavu. Ředitel Ševeček doposud na dotazy ParlamentníchListů.cz - například ohledně svého názorového obratu o sto osmdesát stupňů - neodpověděl.

Mezi některými vědci a univerzitními pedagogy vládnou obavy, že se podobným chováním vracíme před rok 1989, kdy bylo povoleno bádání jen v souladu s určitou linií, tehdy linií KSČ. Nikdo si však takový názor nedovolí říct do médií, takže se šíří formou šuškandy. Veronika Sušová-Salminen je v tomto ohledu také velmi obezřetná: "Tohle neumím takto obecně říct a doufám, že ne. Nicméně, ano, myslím si, že tato konkrétní kauza má rysy omezování svobody vědeckého bádání a různosti názorů v rámci vědeckého diskurzu a práce. Vnímám ji jako dost nebezpečný precedens, který se může obrátit i proti jeho strůjcům či kritikům docenta Hrubce a celé vědě v Česku.“