Toto je reakce Ing. Zdeňka Jandejska, člena představenstva Agrární komory ČR, na článek Pavla Šafra „Agrobaroni v české vládě prosadili v Bruselu dohodu, že jim EU má i nadále posílat peníze“, publikované na Fórum24 dne 11. 7. 2021: „Jaká ubohost tohoto tvrzení. Česká republika má v Bruselu 21 poslanců ze 705 a jsme jen jedním z 27 států Evropské unie a české zájmy hájí tak maximálně 5 až 6 našich europoslanců. Když tato minorita prosadí vlastní zájmy proti všem, tak musí jít o mimořádné osobnosti. Co je pravdou? I zástupci ostatních zemí respektují zákony v ekonomice a mají odpovědnost za své země a za životní úroveň vlastních obyvatel, proto došlo k nastavení návrhu Společné zemědělské politiky v souladu s udržitelným rozvojem, rostoucí produktivitou práce a možnostmi zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin. Nesmysly o extenzitě zemědělské výroby, návratu k způsobu hospodaření meziválečných a poválečných let, mohou hlásat jen negramotná individua v zemědělské problematice typu pana Šafra, kteří v zemědělské výrobě nepracovali a neprokázali žádné výsledky. Nenechme se manipulovat lidmi, kterým jsou cizí slova vlast, národ a obyvatelstvo naší země.“

Prý velké zemědělské podniky hospodaří průmyslovým a méně ekologickým způsobem než jak hospodaří běžní farmáři. Jak to je?

Nelze dělit podniky na velké a běžné farmáře. Toto dělení neříká vůbec nic. Je třeba mluvit o hospodářích, kteří produkují zemědělskou produkci a zajišťují výživu národa, ať jsou velcí, střední či menší a zároveň pečují o životní prostředí a udržitelnost trvalého rozvoje a ty, kteří jen mluví o ekologii, biodiverzitě a neprodukují téměř nic, jejich dotace u řady z nich převyšují příjmy z jejich činnosti.

Nevím, co je průmyslové zemědělství, neznám zemědělskou výboru ve fabrikách, je zemědělství produkční a to pak konvenční či ekologické, které produkuje levné a zdravé potraviny, jelikož k tomu má výkonné stroje s vysokou produktivitou práce a současně se stará o krajinu, a to dělá řada menších, středních a větších podniků. Pak existuje relativně velká skupina těch, kteří tlačí na maximální dotace na plochu s minimální, někdy zanedbatelnou produkci potravin.

Velké podniky, které využívají beze zbytku dosažený technický rozvoj, mají na vysoké úrovni organizaci práce podniku, dosahují vysokou intenzitu a celosvětově konkurenční výsledek, čerpají nejméně dotací na 100 korun vyrobené produkce. Tyto dotace se pohybují od 4 Kč do 15 Kč na 100 Kč produkce a při započítání potravinářských výrob se dotace pohybují od 2 do 7 Kč na 100 Kč zemědělské a potravinářské produkce. Naopak ti, kteří mluví o extenzitě a udržují krajinu mulčováním trávy a většinou čerpají dotace ve výši 30 až 90 Kč na 100 Kč výroby. Je směšné usilovat o likvidaci podpor velkých, ti přece s minimální podporou dokáži živit národ kvalitními domácími potravinami s kontrolou celé výrobní vertikály. Pokud je zlikvidujeme, český trh obsadí importy s obrovskou uhlíkovou stopou bez kontroly podmínek výroby a vždy půjde o zboží z přebytků jednotlivých zemí. To chceme?

Holdingy mají prý velké zisky a dotace u nich postrádají smysl. Proč se západní Evropa tak bojí fungujících zemědělských podniků u nás? Proč takové lži píší naši redaktoři?     

Opět mystifikace a lež. Nelze přece srovnávat zisk v absolutní hodnotě u hospodáře s 20 ha půdy a 7 kravami, kde pracuje jen rodina se zemědělským podnikem s 3 000 ha a 1 500 kusy kravami a 100 zaměstnanci, kteří živí rodiny. Toto srovnání může dělat jen hlupák. Rozhodující je přece dosažený zisk na 100 Kč výkonů (či produkce), u průměrných a lepších holdingů se zisk pohybuje cca 3 až 7 Kč na 100 Kč prodaných produktů. Je to hodně? Já si to nemyslím, vždyť je nutné investovat, aby se zajistil technický pokrok. Pokud by nedostali tyto podniky dotace, propadly by do trvalé ztráty a jejich činnost by byla ukončena. Dotace v zemědělství neřeší vyšší příjmy zaměstnanců či majitelů, ale ceny potravin. Pokud by dotace nedostával nikdo, jsou holdingy konkurenceschopné, dojde pouze ke zvýšení ceny potravin a to nejméně o 40 % a více. Toto je totiž průměrné číslo dotací v EU.

Proto se EU bojí našich fungujících zemědělských podniků, vždyť dotace našich holdingů na produkci je v průměru 4 až 5 krát nižší, než je průměr starých zemí EU a našich extenzivních hospodářů.

Lži o dotacích do velkých zemědělských podniků kritizují na objednávku opoziční představitelé, které média typu Fórum24 ovládají a opět živí závist, nejhorší to vlastnost našeho národa. Jde také o eurohujery, kteří usilují o to, aby se naše vlast stala 17. spolkovou zemí.