„Sociální demokracie se po volební prohře pokusila o restart. Zlínské senátní volby v květnu 2018 ukazují, že výsledky jsou nulové. Sociální demokracie získala 7,45 %,“ poznamenal úvodem Koudelka. A následně se již zaměřil na to, zda má jít sociální demokracie do vlády. 

„Pro vládní účast hovoří, že v opozici její hlas zanikne. Hlavní opoziční stranou je Občanská demokratická strana a hlavním opozičním rétorem Miroslav Kalousek. Až na výjimky je poslanecký klub sociální demokracie výsledkem personální politiky bývalého Sobotkova vedení. V důsledku toho je v Poslanecké sněmovně zvolené 2017 sociální demokracie malou stranou a její opoziční politika zaniká v opozičním řevu úspěšnějších soupeřů,“ poznamenal Koudelka. 

• Původní text ZDE

„Vládní účast může zviditelnit další představitele sociální demokracie a strana bude moci bojem za své politické hodnoty získat ztracené postavení. To však předpokládá přesvědčivé zástupce sociální demokracie ve vládě, jinak zaniknou v Babišově stínu,“ zmínil dále Koudelka. 

Kritika vládního angažmá je podle jeho slov důvěryhodná od těch, kteří výhrady ke koalici s Babišem vyslovili již v době, kdy ji vytvořil Bohuslav Sobotka. „Jestliže vládní koalici s Babišem kritizují ti, kteří s ním v Sobotkově vládě seděli jako například Jiří Dienstbier, lze z toho vyjít pro hodnocení jejich morální úrovně, ale netřeba jim jinak věnovat pozornost. Vládní účast sociální demokracie může vycházet ze snahy po návratu strany mezi velké strany, avšak je důležitý způsob realizace a zde chybuje,“ dodal Koudelka.

„Sociální demokracie se musí ucházet o levicové voliče, kteří jí utekli, a ne o voliče TOP a STAN. K tradičním hodnotám levice patří, že nepodporuje války. Mezi chyby sociální demokracie se uvádí, že v Německu a Francii 1914 podpořila válečné půjčky a rozpoutání první světové války. Sociální demokracie není válečnická. Komunistický požadavek má podporu mezi levicovými voliči. Místo aby s nimi soupeřili pravicoví politici či Babiš, je oponentem sociální demokracie,“ podotkl rovněž Koudelka. 

Domnívá se také, že představitelé sociální demokracie ve vládě nesmí vedle Andreje Babiše zaniknout. „K tomu sociální demokracie mohla využít spojení s prezidentem Milošem Zemanem, který v prezidentských volbách získal levicové voliče. Návrh na ministra zahraničí Miroslava Pocheho, který bude v případě jmenování v konfliktu s prezidentem republiky, znamená, že sociální demokracie hodlá pokračovat v boji s Milošem Zemanem, který vedl k útěku voličů od sociální demokracie. Důsledkem bude užší spolupráce mezi prezidentem a premiérem. Poche je reprezentantem pražské sociální demokracie, jež je voličsky slabá a při tvorbě svých obvodních organizací postupuje v rozporu se stanovami strany, aby měla větší zastoupení ve stranických orgánech,“ míní Koudelka.

„Pokud chce být sociální demokracie sedmiprocentní stranou, je jedno, jakou cestu zvolí. Nové voliče nezíská a příliš o žádné nepřijde. Chce-li sociální demokracie získat postavení hlavní strany levice, musí se změnit. Může využít účast ve vládě, ale jen změní-li způsob realizace této účasti. To, co předvedla v procesu vytváření vlády, není zdrojem příštích volebních úspěchů,“ uzavřel Koudelka.