V sobotu večer po desáté hodině bílá dodávka na London Bridge přejela několik lidí. Server Mail Online přinesl záběry přímo z místa teroru, z mostu London Bridge, kde žena drží za ruku zraněného člověka a se slzami v očích prosí, aby neumíral.

„Zůstaň se mnou! Prosím tě! Miluji tě!“ pláče zlomená žena na London Bridge, když drží za ruku jednu z obětí teroristického útoku, zatímco záchranáři bojovali o život jejího milovaného muže. Všude je krev, ozývá se křik a tečou slzy. London Bridge ovládla v soboru večer čistá hrůza.

Celý článek v angličtině naleznete ZDE.

Video a fotografie jsou natolik drastické, že ani bulvární server nepublikoval úplně vše a některé fotky rozmazal.

Svědkové krátce po útoku říkali, že všude viděli těla, že útočníci měli na těle výbušniny a že se ozýval křik a tekla krev. Ukázalo se, že výbušniny byly jen atrapy. Řádění teroristů nakonec nepřežilo sedm lidí a dalších téměř padesát bylo zraněno.  

Kláru Samkovou fotky z místa tragédie zvedly ze židle.

„Schválně, který z politiků se odváží té ženě volající svoji lásku, ať zůstane po útoku v Londýně naživu, říci, že se ‚jednalo o incident‘...?“ zeptala se na sociálních sítích.

Právník Tomáš Tyl volil ještě tvrdší slova. „Něco Vám řeknu – jsem otrlý cynik a o řadě věcí, které čtu nebo vím, tak sem nepíšu. Nepíšu o těch, které se mě opravdu dokázaly dotknout. Udělám výjimku, protože naše politická a mediální žumpa v čele s ČT bude pořád žvanit o neohroženosti, jak se vlastně tančí v ulicích, a Gabal si už vybírá modlitební kobereček, protože když se podvolíme, tak nás třeba nechají žít – hlavně se nebránit!“ rozpálil se právník takřka doběla.

Politici jako Ivan Gabal, francouzský prezident Emmanuel Macron, britská premiérka Theresa Mayová či německá kancléřka Angela Merkelová se podle Tyla chovají v podstatě jako kolaboranti.

„Poprvé se mi nahrnuly slzy do očí po Manchesteru, když jsem si četl, jak poslední slova jedné ze zabitých holčiček, kterým nebylo ani 15 let, byl telefonát tátovi: ‚Tati, nemůžu hýbat nohama, všude je tady krev.‘ U toho článku jsem se rozbrečel, protože ač nejsem otec, je to tak strašná představa, že i kdyby Merkelová, Macron a Mayová spáchali na místě harakiri za to, co plácají, tak to nedokáže smýt představu nevinného dítěte, které zabije pošahanec jen proto, že mu jeho víra za vraždu nevěřících slibuje věčný ráj,“ nebral si Tyl dál servítky.

Stejně zdrcený byl ze scény na mostě.

Klára Samková doslova napsala:

Schválně, který z politiků se odváží té ženě, volající svoji lásku, ať zůstane po útoku v Londýně naživu, že se "jednalo o incident"...

Tomáš Tyl doslova napsal:

Něco Vám řeknu - jsem otrlý cynik a o řadě věcí, které čtu nebo vím, tak sem nepíšu. Nepíšu o těch, které se mě opravdu dokázaly dotknout. Udělám výjimku, protože naše politická a mediální žumpa v čele s ČT bude pořád žvanit o neohroženosti, jak se vlastně tančí v ulicích a Gabal si už vybírá modlitební kobereček, protože když se podvolíme, tak nás třeba nechají žít - hlavně se nebránit! Nenechají, ale za minulé války - té, co se jí říká II. světová - taky bylo plno kolaborantů.
Poprvé se mi nahrnuly slzy do očí po Manchesteru, když jsem si četl, jak poslední slova jedné ze zabitých holčiček, kterým nebylo ani 15 let, byl telefonát tátovi: "Tati, nemůžu hýbat nohama, všude je tady krev".
U toho článku jsem se rozbrečel, protože ač nejsem otec, je to tak strašná představa, že i kdyby Merkelová, Macron a Mayová spáchali na místě harakiri za to, co plácají, tak to nedokáže smýt představu nevinného dítěte, které zabije pošahanec jen proto, že mu jeho víra za vraždu nevěřících slibuje věčný ráj.
A dnes se mi nahrnuly slzy do očí podruhé - nám neznámá žena drží za ruku pobodaného muže a říká mu: "Zůstaň se mnou, prosím, miluju Tě ... vydrž, prosím, pojď miláčku, dokážeš to, můj bože, miluju Tě, vydrž, vydrž."
Laskavě tomu aspoň neříkejme "incidenty", protože incident je, když uklízečka nechá na schodech koště, Vy o ně zakopnete a pak se s ní pohádáte. Tři džihádisté bodající do lidí - ne, to je náboženská válka.