„Timmermarx navrhuje hasit požár benzínem. Blouznivci přikládat hořčičná semínka. Blázni zaříkávání a optimisté placebo. Neviditelná ruka trhu tvrdě udeřila. O ekonomických, Newtonových a Kirchhoffových zákonech se nehlasuje! To je překvapení a mrzení...“ píše Topolánek ve svém tweetu s odkazem na místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse.

Timmermarx navrhuje hasit požár benzínem. Blouznivci přikládat hořčičná semínka. Blázni zaříkávání a optimisté placebo. Neviditelná ruka trhu tvrdě udeřila. O ekonomických, Newtonových a Kirchhoffových zákonech se nehlasuje! To je překvapení a mrzení...https://t.co/oIZpm3suwF

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) October 16, 2021

Reflektuje tím komentář novináře Františka  „Mrože“ Novotného, v němž se zamýšlí, jak to s tím evropským Zeleným údělem ve skutečnosti je. Ač sám připuští, že boj proti planetární klimatické změně může mít od jisté míry smysl, zaráží jej otázka, zda je rozumné to, co se děje dnes, totiž omezení tohoto boje na pouze jediný skleníkový plyn, a to ještě nikoli v celém rozsahu jeho lidské produkce, ale pouze ve dvou segmentech – v individuálním automobilismu a v elektrárenství.

Původní zdroj ZDE

Okysličování neboli spalování je součástí všech průmyslových činností, přičemž ještě větším zdrojem CO2 než automobilová doprava je například výroba oceli a cementu. Podivný je tedy fakt, že ekologisté nevyvíjejí nějaký tlak na majitele oceláren nebo průmysl stavebních hmot, jak to provádějí v automobilovém průmyslu nebo v energetice, že by se třeba pro ocelárny vystavovaly emisní povolenky.

„Náhrada spalovacích motorů elektromotory se nám prezentuje jako obrovský pokrok, který je ve skutečnosti falešný, ale nevím o žádném ‚zeleném‘ projektu, který by navrhoval nahradit ocelové konstrukce kompozitními konstrukcemi. Neméně zajímavé je, že stranou zájmu ekologistického hnutí a nového zeleného programu EU (každopádně není v centru) též zůstává kamionová a lodní doprava, vše se soustřeďuje, kromě individuálního automobilismu, na energetiku,“ pokračuje Novotný ve svém komentáři pro server Neviditelnýpes.cz.

Dnes si klade otázku, kam se ztratil zdravý rozum a pud sebezáchovy Evropanů. Při ohlédnutí se do minulosti podle něj velice rychle zjistíme, že vzestup a průmyslový rozvoj našeho kontinentu začal těžbou uhlí a jeho využíváním v energetice a ocelářství. „Měli jsme a máme jako Evropané to štěstí, že prakticky ve všech evropských zemích se nacházejí ložiska buď černého, nebo hnědého uhlí, takže jsme o ně nemuseli válčit jako třeba Japonci, kteří uhlí nemají. Proto napřed vedli první čínsko-japonskou válku 1894–1895 a pak rusko-japonskou válku 1904–1905, aby se zmocnili mandžuské uhelné pánve,“ podotýká.

V současnosti jsou tepelné elektrárny technologicky velmi vyspělé. Do řízeného spalování uhlí, do odlučovačů popílku a do filtrů potlačujících škodlivé emise byly v rámci celé EU investovány obří finanční prostředky, takže by člověk očekával, že je třeba tyto zdroje provozovat minimálně tak dlouho, dokud se investice nevrátí, nebo se nevyčerpají zdroje uhlí. Tak by si podle Novotného počínal rozumný hospodář.

Místo toho zde máme eurounijní program, který se tohoto přírodního bohatství zříká a veškeré investice do tepelných elektráren vyhazuje z okna. „Znovu opakuji, že uhlí je jediné přírodní bohatství, které je plošně rozmístěno po celém kontinentu. Obdobně rozsáhlé zdroje ropy a zemního plynu Evropa nemá a o tom, jak nečekaně rychle se vyčerpala ložiska těchto komodit v Severním a Norském moři, se taktně mlčí,“ dodává.