Ekonomka Jana Matesová vzpomněla na první konsolidační balíček, který přišel v roce 1997. „Tehdy jsme byli jednu noc od státního bankrotu, od kolapsu platební bilance,“ zmínila s tím, že tehdy bylo Česko v jiné situaci. Konsolidační balíčky, které od té doby následovaly, včetně toho nejnovějšího, pak mají příčiny podobné: „Nezřízené rozhazování, na které jsme neměli, a život nad poměry,“ dodává.

Vlády za předchozí roky 2020, 2021 a 2022 zadlužily každého obyvatele Česka včetně novorozenců o 110 tisíc korun, připomíná Matesová. „I kdyby nějak aritmeticky vycházel výpočet, kterým manipulují někteří odboráři a opoziční politici, tak pro čtyřčlennou rodinu bude ten balíček znamenat zvýšení nákladů o 100 tisíc. Ale každá v průměru dostala o 440 tisíc korun více, než si tato země mohla dovolit,“ upozorňuje v podcastu dlouholetá zástupkyně České republiky u Světové banky.

Za největší problém v tomto směru považuje inflaci. Kvůli ní se úspory českých domácností snížily za poslední tři roky o třetinu. „Je to naprosto největší zásek do životní úrovně, navíc to i komplikuje veřejné rozpočty. Důchodce, který si na důchod naspořil dva miliony, aby se mu dobře žilo, už má pryč 660 tisíc z toho, co si může koupit,“ vyčísluje Matesová.

Pro komentátora Davida Klimeše není konsolidační balíček důvěryhodný. „Většinou jde o soubor poměrně složitých daní, dávek a dotací. Je to opravdu hodně komplikované. Společnost v tom poptává celkově spravedlivý příběh, že se ta zátěž spravedlivě rozloží na celou společnost. Samozřejmě, když tam nesedí i nějaký detail, tak je najednou ta důvěryhodnost celého balíčku ohrožena. To vidíme i teď,“ uvedl a za příklad dal tiché víno, které není zatíženo spotřební daní.

K tomu Matesová dodává: „Jako obvykle, jako u všech těch předchozích balíčků, to úplně ty nejmajetnější zasáhlo relativně nejméně. Podle mě to šlo ještě udělat lépe, ale ještě že k tomu někdo sáhl,“ dodává.